Ploješť

V tomto článku prozkoumáme Ploješť a jeho dopad na společnost. Ploješť je téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí a jeho důsledky pokrývají širokou škálu oblastí, od technologie po politiku, kulturu a ekonomiku. V tomto textu budeme analyzovat různé aspekty Ploješť, od jeho počátků až po jeho současné důsledky, a budeme zkoumat jeho vliv v různých kontextech, jak lokálně, tak globálně. Abychom tomuto fenoménu plně porozuměli, vezmeme v úvahu také odborné názory a posudky od těch, kteří byli ovlivněni Ploješť.

Ploješť
Ploiești
Ploješť – znak
znak
Ploješť – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice44°56′28″ s. š., 26°1′21″ v. d.
Nadmořská výška165 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaPrahova
Ploješť
Ploješť
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha89,2 km²
Počet obyvatel233 663[1]
Správa
StarostaMihai-Laurențiu Polițeanu (od 2024)
Vznik1596
Oficiální webwww.ploiesti.ro
E-mailcomunicare@ploiesti.ro
PSČ100001–100585
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ploješť

Ploješť (rumunsky Ploiești) je město v Rumunsku, hlavní město župy Prahova. Leží ve valašské části země. Žije zde 233 663 obyvatel (2016)[1].

Historie

Město bylo založeno na konci 16. století, v roce 1596 za vlády Michaela Statečného. V 19. století se zde rozvíjel petrochemický průmysl, byla tu jedna z nejdůležitějších rafinerií v celé Evropě. V roce 1870 tu vznikla i Ploješťská republika, krátkodobě existující státní útvar, vzniklý při protimonarchistických bouřích. Za 2. světové války, v roce 1940, ho sice poničilo zemětřesení, obsadili jej ale i Němci, kteří zde měli důležitý zdroj ropy. Zůstali až do roku 1944; od roku 1943 bylo ale město bombardováno Američany, nakonec ho dobyla Rudá armáda. Za komunistické vlády v Rumunsku tu byly rafinerie a chemické závody rozšířeny a znárodněny. Po roce 1989 nastal příliv západních investic a produkce ropy poklesla.

Charakter města

Ploješť je velmi významným průmyslovým městem v Rumunsku, ekonomickým a kulturním centrem župy Prahova. Ropovody ho napojují jak na Bukurešť, tak i na přístavy u Černého moře.

Doprava

Ploješť leží na evropské silnici E60 a je zde důležitý železniční uzel.

Osobnosti města

Partnerská města

Reference

  1. ↑ a b Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 . INSSE, 2016-06-06 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky) 

Externí odkazy

Rumunsko – România – (RO)
Rumunské župy a jejich správní centra

Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)

Města v Rumunsku podle počtu obyvatel
1 500 000+ Rumunská vlajka
250 000+

Kluž • Temešvár • Jasy • Constanța • Craiova • Brašov

100 000+

Galați • Ploješť • Oradea • Brăila • Arad • Pitești • Sibiu • Bacău • Târgu Mureș • Baia Mare • Buzău • Botoșani • Satu Mare

75 000+