Bistrița (město)
V dnešním světě se Bistrița (město) stal tématem obecného zájmu, které upoutalo pozornost mnoha diváků. Ať už kvůli své relevanci v současné společnosti nebo jejímu dopadu na historii, Bistrița (město) dokázal vytvořit širokou škálu názorů a pohledů. Od svého vlivu na populární kulturu až po jeho dopady na globální ekonomiku, Bistrița (město) byl předmětem bezpočtu debat a diskuzí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Bistrița (město), analyzujeme jeho význam, jeho vývoj v čase a jeho důsledky v různých oblastech. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit nabídnout komplexní vizi, která nám umožní pochopit důležitost a dopad Bistrița (město) v dnešním světě.
| Bistrița Beszterce | |
|---|---|
 Bistrița | |
 znak .svg) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°10′ s. š., 24°30′ v. d. |
| Nadmořská výška | 356 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Bistrița-Năsăud |
  Bistrița | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 145,5 km² |
| Počet obyvatel | 78 877 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 542,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Rumuni (90,2 %), Maďaři (6 %), Romové (3 %) |
| Správa | |
| Starosta | Moldovan Vasile |
| Vznik | 1264 |
| Oficiální web | www |
| primaria | |
| PSČ | 420008–420198 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bistrița (německy Bistritz, dříve Nösen; maďarsky Beszterce, česky zastarale Bystrica[2] nebo i Bystřice) je město v rumunském Sedmihradsku, hlavní město župy Bistrița-Năsăud. Leží na řece Bistrița a žije v něm přibližně 79 tisíc[1] obyvatel. Jeho název pochází ze slovanského výrazu pro řeku, bystřinu.
Historie
První známky o osídlení v oblasti dnešního města pocházejí z dob neolitu. V roce 1206 se sem přistěhovali Němci a celou oblast nazvali Nösnerland. Roku 1241 sem vtrhli Mongolové a město zničili. Bistrița se obnovila teprve až jako významné tržiště na významných obchodních cestách tehdejšího Rumunska.
Roku 1330 se Bistrița stala svobodným královským městem. O dalších 23 let později obdrželo právo konat trhy, také získalo svoji pečeť. V roce 1465 již bylo opevněné, hradby města měly 18 věží. Součástí města byl tehdy i opevněný kostel.
Za druhé světové války, během níž město patřilo fašistickému Maďarsku, se z města vystěhovali Němci, převážně do Německa a Rakouska, těsně před jeho obsazením Rudou armádou. Po roce 1989 se někteří sice vrátili, dnes však netvoří ani jedno procento obyvatelstva.
Partnerská města
L'Aquila, Itálie (2006)
Besançon, Francie (1997)
Columbus, Spojené státy americké (2003)
Herzogenrath, Německo (2005)- Montreuil, Francie (1993)
Zelená Hora, Polsko (2001)
Reference
- ↑ a b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.
- ↑ Mapa rakousko-srbského bojiště
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bistrița na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
