Baia Mare

Baia Mare
historické centrum městahistorické centrum města
Baia Mare – znak
znak Baia Mare – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice47°40′ s. š., 23°35′ v. d.
Nadmořská výška228 m n. m.
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaMaramureș
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha233,3 km²
Počet obyvatel108 759 (2021)
Hustota zalidnění466,2 obyv./km²
Správa
StarostaCristian Anghel
Vznik1329
Oficiální webwww.baiamarecity.ro
Telefonní předvolba262
PSČ430011–430435
Označení vozidelMM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baia Mare (česky přeložitelné jako Velký důl, maďarsky Nagybánya, německy Frauenbach, Neustadt, latinsky Rivulus Dominarum) je hlavní město župy Maramureș a významné centrum celé okolní oblasti. Nachází se na severu země a žije zde přibližně 109 tisíc obyvatel.

Historie

Úrodné území bylo osídleno od paleolitu. V antické době je osídlily kmenů Thráků jejich protivníků – Dáků, kteří je ovládli pod vedením krále Burebisty.

Historie středověkého města začíná v 12. století: nejstarší písemnná zmínka o souvislém a dlouhodobém osídlení dnešního Baia Mare německými kolonisty pochází z roku 1142, kdy uherský král Géza II. povolil, aby se zde usídlili sedmihradští Sasové. Během středověku se zde rozvíjelo hornictví; od roku 1469 bylo již město opevněno hradbami. Hlavním důvodem nutnosti opevnění města bylo osmanské nebezpečí z jihu; Turci podnikali mnohdy úspěšné výboje na sever od svých hranic. Město patřilo k Uhersku, a to až do přelomu let 1919 a 1920, kdy bylo rozhodnutím Trianonské smlouvy připojeno k Rumunsku. Tehdy však tři čtvrtiny obyvatel Baii Mare tvořili právě Maďaři, okolí města však bylo naopak silně rumunské. Maďaři svůj vliv nad městem uplatnili ještě mezi lety 1940 až 1944, po této době již Baia Mare definitivně patří Rumunsku. Od roku 1968 je také centrem župy Maramureș.

Ekologická havárie v lednu 2000

V lednu 2000 došlo ke katastrofálnímu zamoření řek Tisy a Dunaje kyanidy a těžkými kovy ze zlatého dolu v Baia Mare, kde důlní společnost Aurul vlastněná částečně rumunským státem a částečně australskou společností Esmeralda Exploration užívala značně rizikový proces chemické těžby za pomoci kyanidových roztoků. Roku 2009 použila německá hudební skupina Rammstein tuto tragédii jako volně zpracované téma pro skladbu Donaukinder.

Hospodářství

Věž těžařské společnosti Phoenix

Hutní průmysl v této oblasti se tradičně soustředil na těžbu a zpracováni mědi, stříbra a zlata. Na začátku 20. století založili rumunští židovští podnikatelé Oscar a Arthur Weiserovi chemickou továrnu na výrobu kyseliny sírové a dalších chemických výrobků. Kolem roku 1925 ji rozšířili v kombinát, který do dvacetipětitisícového města přivedl po 2. světové válce 150 000 obyvatel (statistika z roku 1990). Vrcholem výroby byla produkce kolem 40 000 tun mědi, 120 tun stříbra a 12 tun zlata ročně. Po revoluci v roce 1989 kombinát převzali zahraniční investoři a přejmenovali na Phoenix. V roce 2003 dva rumunští bankéři týž podnik přejmenovali na Coprom Baia Mare. V roce 2009 noví majitelé podali návrh na konkurs a propustili posledních 190 zaměstnanců. Věž měďnářské těžební společnosti Phoenix o výšce 351,5 metrů je dominantou města i kraje a údajně nejvyšším komínem v Evropě.

Památky

Kolonie Nágybanya a její pavilon, kolem 1930

Slavné osobnosti

Partnerská města

Galerie

Reference

  1. ↑ a b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.
  2. ↑ Joint UNEP/OCHA Environment Unit: UN assessment mission – Cyanide Spill at Baia Mare, March 2000
  3. ↑ Digi24ru-Izabela Jurasko-reportáž o věži (rumunsky)

Externí odkazy

Portály: Geografie