Petřín

Petřín
Vrch Petřín v PrazeVrch Petřín v Praze
Vrchol331 m n. m.
Prominence4 m
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříPražská plošina / Kladenská tabule / Hostivická tabule / . / Bělohorská pahorkatina
Souřadnice50°4′54″ s. š., 14°23′40″ v. d.
PovodíVltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 331 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Samotný vrchol se nachází v areálu bašty sv. Vavřince. Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce.

Historie

Křížová cesta, Petřín

Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg – z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín (qui a petris dicitur Petrin).

Od nepaměti se zde lámal kámen – opuka, ze kterého se v Praze postavila řada staveb, včetně prvních kostelů na Pražském hradě nebo mostu přes Vltavu. První historická zmínka o petřínských lomech pochází od Mnicha sázavského, který napsal, že kameny z nich dal opat Silvestr vydláždit kostel Sázavského kláštera.

Petřín je v písemných památkách poprvé zmíněn roku 1108 v souvislosti s vyvražděním velmožského rodu Vršovců. Vršovci sídlili v Libici, kterou obdrželi za pomoc Přemyslovcům s povražděním části Slavníkovců v Libici roku 995. Sami Vršovci pak byli roku 1108 jako „hloupá hovada skoleni a jiní na hoře Petříně sťati“. Poté popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince, sloužilo až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů.

Výrazně do dějin Petřína zasáhl císař Karel IV., když vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 připojil většinu kopce k Malé Straně. Popraviště se přesunulo na druhý břeh na Šibeniční vrch pod Vítkovem, v oblasti zvané dnes U Bulhara.

Stavby

Petřínská rozhledna

Církevní stavby

Turistické cíle

Ostatní

Zahrady a přírodní památka

Seminářská zahrada

Petřínské stráně (od severu)

Na vrcholu Petřína

Památné stromy

Na Petříně roste několik památných stromů:

Studánky

Studánka Petřínka

Sochy a sousoší

Pomníky osobnostem

Hana Kvapilová Hana Kvapilová (1860–1907), česká herečka. Socha z bílého mramoru znázorňuje sedící postavu v dlouhých šatech a s kyticí na klíně. Jejím autorem je Jan Štursa, který ji vyhotovil v roce 1913. Pod sochou je uložena urna s popelem této herečky — členky Národního divadla. Ferdinand Laub Ferdinand Laub (1832–1875), světoznámý virtuos a český houslista. K. H. Mácha Pomník Karla Hynka MáchyKarel Hynek Mácha (1810–1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha stojící, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Podstavec je z leštěné žuly. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912. Jan Neruda Jan Neruda (1834–1891) se narodil v kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha znázorňuje stojící postavu, s rukama za zády, v nichž drží klobouk. Autorem bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil v roce 1970. Vítězslav Novák Vítězslav Novák (1870–1949), český hudební skladatel. Bronzová socha znázorňuje stojící postavu v nadživotní velikosti. Vytvořil ji v roce 1950 Jan Kodet. V soše je urna s popelem skladatele, který 18. července 1949 zemřel ve východočeské Skutči. M. R. Štefánik Socha Milana Rastislava ŠtefánikaMilan Rastislav Štefánik (1880–1919), československý astronom, politik a letec. Stojící bronzová socha v letecké kombinéze, držící v ruce písemnosti. Na soše určené pro Bratislavu pracoval v letech 1928–1938 Bohumil Kafka. V roce 1952 byla socha roztavena. Na místě před Štefánikovou hvězdárnou odhalil v roce 1994 nový odlitek podle třetinového modelu tehdejší prezident Václav Havel. Jaroslav Vrchlický Jaroslav Vrchlický (1853–1912), český básník. Pískovcová socha, kterou vytvořili Josef Wagner, Antonín Wagner a Jan Sokol, znázorňuje sedící postavu s knihou v ruce a okřídlenými génii u nohou.

Další pomníky a dekorativní plastiky

Pomník obětem komunismu Pomník obětem komunismu Olbrama ZoubkaOlbram Zoubek vytvořil na svahu Petřína Pomník obětem komunismu (zločinů komunizmu) na Újezdě, který byl slavnostně odhalen v roce 2002.

V roce 1946 byl v tomto místě slavnostně odhalen základní kámen k pomníku T. G. Masaryka ve tvaru mramorového stolu, stojící poblíž ještě v roce 1968.

Fontána s chlapci Nazývána U žabiček (Hrající si chlapci, nyní též Masarykovi vnuci), ukazující dvojici chlapců se šesti žabkami a dvěma ještěrkami, hrající si s rybou u fontány. Modely pro sošky byli vnuci prezidenta T. G. Masaryka, synové Olgy Masarykové Leonard a Herbert Revilliodovi, kteří za války zahynuli v zahraničním odboji. Dílo, které mělo původně stát na Lánském zámku, vyhotovil Karel Dvořák v roce 1948. Lachtan Sochu znázorňující lachtana, vytvořil v roce 1953 Jan Lauda. Polibek Sousoší autora Josefa Mařatky z roku 1910.

Planetka

Po Petříně je pojmenovaná planetka (16801) Petřínpragensis objevená Petrem Pravcem v Ondřejově v roce 1997. Planetku nebylo možné nazvat jednoduše Petřín, protože by se pletla s již existující planetkou (482) Petrina objevenou roku 1902. Pravidla pro pojmenování planetek toto nepřipouštějí.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online. 
  2. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  3. ↑ Karel Vladislav Zap: Průwodce po Praze: potřebná příruční kniha pro každého, kdo se s pamětnostmi Českého hlawního města seznámiti chce. Praha: Bedřich Krečmár, 1848. Str. 1, dostupné online: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:e06635a0-c5cb-11dc-97ea-000d606f5dc6 (vydání z roku 1848, 337 stran, včetně mapy), nebo také na https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:45eb4940-2d89-11dd-b336-000d606f5dc6 (chybějí strany 323-331 + chybí mapa), 16. května 2024.
  4. ↑ KOSMAS. Kosmova kronika česká. 7. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-515-4. str. 31.
  5. ↑ ZAVŘEL, Jan; A KOL. Pražský vrch Petřín. 2. vyd. Praha: Paseka, 2012. 248 s. ISBN 978-80-7432-244-0. S. 22. 
  6. ↑ KOCOUREK, Jaroslav. Český atlas. Praha. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 496 s. ISBN 80-7316-209-1. S. 390. 
  7. ↑ Kosmova kronika, III/24
  8. ↑ ČORNEJ, Petr. Tajemství českých kronik. Litomyšl-Praha: Paseka, 2003. Kapitola Staroměstské náměstí, nebo Šibeniční vrch?, s. 332. 
  9. ↑ Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Academia, Praha 1999. ISBN 80-200-0771-7 čp. 411
  10. ↑ ZAVŘEL Jan a kol.: Pražský vrch Petřín, Paseka 2002, ISBN 80-7185-422-0. S. 86.
  11. ↑ http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-16801

Literatura

Externí odkazy

Portály: Praha