Prominence či význačnost, tedy topografická prominence, je pojem označující relativní výšku hory. Počítá se jako převýšení (rozdíl výšek) mezi vrcholem a nejvyšším (tzv. klíčovým) sedlem s nějakou vyšší (tzv. mateřskou) horou. Jinými slovy jde o počet výškových metrů, o které musíme minimálně sestoupit cestou na vyšší místo.
Alternativní definice využívá stoupající hladinu moře – kdyby hladina moře stoupla až do výše, která by z vrcholu dané hory udělala nejvyšší bod samostatného ostrova, pak prominence dané hory odpovídá teoretické nadmořské výšce vrcholu při takto zvýšené hladině moře.
Při stanovení prominence se počítá s přirozeným tvarem terénu, bez zásahů člověka. Např. klíčovým sedlem pro Kilimandžáro je Suezská šíje, nikoli hladina Suezského průplavu. Rovněž se nezapočítává sněhová a ledová pokrývka – ani v sedle, ani na vrcholu.
Hodnota prominence bývá maximálně rovna nadmořské výšce hory – takovou má právě nejvyšší bod dotyčné pevniny. Teoreticky ale může být prominence vyšší než nadmořská výška; to může nastat u hor čnějících z prolákliny. Taková místa se nacházejí např. v Kattarské proláklině.
Pojem prominence a s ním související termíny nejsou dosud v českém prostředí rozšířené tolik jako v zahraničí, ale už se objevují. Vedle slova prominence se lze (častěji) setkat s výrazy jako význačnost, relativní výška, prominentní výška nebo převýšení od sedla.
Alternativní názvy se vyskytují i v jiných jazycích, například v angličtině se vedle prominence používá také relative height, shoulder drop nebo prime factor; v němčině se používá Schartenhöhe nebo Prominenz a ve francouzštině hauteur de culminance nebo proéminence topographique.
Prominence se využívá především k hodnocení významnosti jednotlivých vrcholů, mj. i k posouzení, co se považuje za samostatný vrchol (horu) a co už ne. Neexistuje jednotné kritérium pro všechna světová pohoří, to se obvykle volí vzhledem k charakteru pohoří nebo oblasti.
Například v USA se za samostatný vrchol obvykle považují hory s prominencí nad 500 stop (asi 152 m) a stejnou hranici používají i skotské munros. Pro alpské nebo tatranské hory se většinou používá prominence 100 metrů.
Hory s prominencí nad 1500 metrů se označují jako ultraprominentní vrchol, zkráceně ultra. Dodnes bylo ve světě identifikováno asi 1515 takových vrcholů: 637 v Asii, 355 v Severní Americe, 209 v Jižní Americe, 119 v Evropě (včetně Kavkazu), 84 v Africe, 69 v Austrálii a Oceánii a 39 v Antarktidě.
Pro české hory byla v rámci projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska zvolena prominence minimálně 15 metrů (a izolace 400 m) pro tzv. hlavní vrcholy a 5 metrů (a izolace 200 m) pro vedlejší vrcholy. Nejvýraznější tisícovky s prominencí minimálně 100 metrů (a izolací 1 km) se označují jako ultratisícovky, naopak vše s prominencí menší než 5 m je označováno jako spočinek.
Žebříček 15 nejprominentnějších hor světa je úplně jiný než žebříček nejvyšších hor. Kromě prvního Everestu je v něm jen jedna osmitisícovka (Nanga Parbat), druhá nejvyšší hora světa K2 je podle prominence až 22. Naopak na 4. místě je jen pětitisícovka Kilimandžáro.
V tomto žebříčku se také nachází všech 7 vrcholů Seven Summits, tj. nejvyšších hor jednotlivých kontinentů.
Zajímavou horou je havajská Mauna Kea, která měří jen 4205 m n. m. (necelá polovina nadmořské výšky Everestu), přesto je 15. nejprominentnější horou. Podle suché prominence je dokonce 2. nejprominentnější horou (4205 + 5125 = 9330 m), hned po Everestu.
# | Vrchol | Poloha | Výška | Promi- nence |
Izolace | Mateřský vrchol |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Mount Everest | Nepál Nepál Čína Čína (Tibet) |
8849 m | 8849 m | 40008 km | žádný (nejvyšší vrchol Eurafrasie) |
2. | Aconcagua | Argentina Argentina | 6961 m | 6961 m | 16518 km | žádný (nejvyšší vrchol Ameriky) |
3. | Denali | USA (Aljaška) | 6190 m | 6130 m | 07450 km | Aconcagua |
4. | Kilimandžáro | Tanzanie Tanzanie | 5895 m | 5882 m | 05510 km | Mount Everest |
5. | Pico Cristóbal Colón | Kolumbie Kolumbie | 5700 m | 5509 m | 01287 km | Aconcagua |
6. | Mount Logan | Kanada Kanada (Yukon) | 5959 m | 5250 m | 00623 km | Denali |
7. | Pico de Orizaba | Mexiko Mexiko | 5636 m | 4922 m | 02690 km | Mount Logan |
8. | Vinson Massif | Antarktida Antarktida | 4892 m | 4892 m | 04911 km | žádný (nejvyšší vrchol Antarktidy) |
9. | Puncak Jaya | Indonésie Indonésie | 4884 m | 4884 m | 05262 km | žádný (nejvyšší vrchol Nové Guiney) |
10. | Elbrus | Rusko Rusko | 5642 m | 4741 m | 02473 km | Mount Everest |
11. | Mont Blanc | Francie Francie Itálie Itálie |
4808 m | 4695 m | 02812 km | Mount Everest |
12. | Damávand | Írán Írán | 5610 m | 4667 m | 01165 km | Elbrus |
13. | Ključevskaja | Rusko Rusko (Kamčatka) | 4750 m | 4649 m | 02748 km | Mount Everest |
14. | Nanga Parbat | Pákistán Pákistán | 8125 m | 4608 m | 00188 km | Mount Everest |
15. | Mauna Kea | USA (Havaj) | 4205 m | 4205 m | 03947 km | žádný (nejvyšší vrchol Havaje) |
Podobně jako u světových hor je i tento seznam úplně jiný než Seznam nejvyšších hor Česka. Například třetí nejvyšší Studniční hora má prominenci jen 56 m, naopak jedna z nejnižších českých tisícovek Čerchov (1042 m) je desátá nejprominentnější, dokonce více než Plechý, nejvyšší vrchol české části Šumavy. Zajímavé je také zastoupení hned tří beskydských hor (Lysá hora, Smrk, Kněhyně), které potvrzuje odlišný charakter tohoto karpatského pohoří s hlubokými údolími mezi strmými horskými hřbety.
Následující tabulka uvádí všechny české hory s prominencí alespoň 500 metrů. Všechny české hory s prominencí nad 100 metrů obsahuje Seznam hor a kopců v Česku podle prominence.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Topographic prominence na anglické Wikipedii a Schartenhöhe na německé Wikipedii.