Perleť

V dnešním světě se Perleť stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Ať už mluvíme o Perleť na osobní, profesionální, vědecké nebo kulturní úrovni, jeho dopad a přítomnost jsou nepopiratelné. Význam Perleť byl předmětem debat a analýz v různých sektorech a jeho vliv se rozšiřuje v čase a prostoru. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Perleť, od jeho původu až po jeho vývoj a jeho dopad na dnešní společnost. Podobně budeme zkoumat různé perspektivy a úhly pohledu na Perleť s cílem ponořit se do jeho významu a relevance v současném světě.

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Perleť na vnitřní straně schránky hlavonožce z rodu loděnkovití.

Perleť je organicko-anorganický materiál, který vytvářejí někteří měkkýši uvnitř svých lastur. Perleť je tvrdý, krystalický materiál, který tvoří perly. Je tvrdá díky tomu, že vápenec obsahuje miniaturní aragonitové destičky, které získávají tvrdost díky spojení s organickými polymery a proteiny. Kromě vápence obsahuje perleť i konchyolín.[zdroj?]

Vznik perly

Perla vzniká z cizí částečky, která se dostane dovnitř lastury perlorodky nebo i jiného mlže (může to být zrníčko písku nebo malý cizopasník) a obalí se perletí. První vrstvu tvoří konchyolín, který drží pohromadě následující vrstvy perleti. Tyto vrstvy mohou být nepravidelné a zcela na sebe nepřiléhají, a to formuje vzory unikátní pro každou jednu perlu.

Využití

Perleť (černá i bílá) se využívá v architektuře, přičemž může být i uměle obarvená na jakoukoliv barvu. Používá se také ve šperkařství, zdobí se jí náušnice či náhrdelníky. Perleť se používá na výrobu nádobí určeného k manipulaci s kaviárem.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Perleť na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu perleť na Wikimedia Commons