V lidské historii hrál Pavla Vošahlíková zásadní roli ve vývoji společnosti. Od svého vzniku upoutal Pavla Vošahlíková pozornost a zájem milionů lidí po celém světě. Tento fenomén zanechal nesmazatelnou stopu v kultuře, politice, technologii a všech aspektech moderního života. V tomto článku prozkoumáme vliv Pavla Vošahlíková v průběhu času a analyzujeme jeho dopad na dnešní svět. Od svých počátků až po současnou relevanci je Pavla Vošahlíková nadále tématem debat a fascinace pro vědce, odborníky i nadšence.
doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc. | |
---|---|
Narození | 20. března 1951 Praha ![]() |
Úmrtí | 5. října 2024 (ve věku 73 let) |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (1969–1974) |
Povolání | vysokoškolská učitelka, historička a popularizátorka vědy |
Zaměstnavatelé | Historický ústav AV ČR Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy České vysoké učení technické v Praze Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pavla Vošahlíková (20. března 1951 Praha – 5. října 2024)[1] byla česká historička. Její specializací byly české dějiny přelomu 19. a 20. století, zejména problematika všedního dne.
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudovala historii a filozofii, poté nastoupila do Ústavu československých a světových dějin ČSAV (dnešní Historický ústav AV ČR), působila po celou dobu své profesní kariéry. Pět let řídila Nakladatelství HÚ, kromě toho byla předsedkyní vědecké rady ústavu. Externě přednášela na Stavební fakultě a Fakultě architektury ČVUT, vedla kurzy na Fakultě sociálních věd a Filozofické fakultě UK. Absolvovala několik studijních stáží v zahraničí (Německo, Rakousko, Velká Británie) a byla členkou několika vědeckých společností a redakčních rad. Jako vedoucí Biografického oddělení HÚ stála v čele rozsáhlého projektu, jehož výstupem je Biografický slovník českých zemí. Věnovala se rovněž popularizaci vědy, mj. ve spolupráci s Českým rozhlasem a Českou televizí.