V dnešní době je Parlament Moldavské republiky tématem, které ve společnosti vyvolalo velký zájem. S rozvojem technologií a globalizací se Parlament Moldavské republiky stal relevantním problémem, který ovlivňuje lidi všech věkových kategorií a životních stylů. Protože Parlament Moldavské republiky nadále ovlivňuje náš každodenní život, je důležité pečlivě zvážit jeho důsledky a důsledky. V tomto článku dále prozkoumáme různé perspektivy související s Parlament Moldavské republiky s cílem poskytnout širší pochopení tohoto neustále se vyvíjejícího tématu.
Parlament Moldavské republiky Parlamentul Republicii Moldova | |
---|---|
11. volební období | |
Základní informace | |
Typ | jednokomorový parlament |
Založení | 23. května 1991 |
Vedení | |
Předseda | Igor Grosu (PAS) od 29. července 2021 |
Místopředseda | Mihai Popșoi (PAS) od 8. června 2019 |
Místopředseda | Vlad Batrîncea (PSRM) od 29. listopadu 2019 |
Složení | |
![]() | |
Počet členů | 101 poslanců |
Vláda (63) |
|
Opozice (38) | |
Volby | |
Volební systém | Uzavřený seznam poměrného zastoupení |
Volební období | 4 roky |
Předchozí volby | 11. července 2021 |
Příští volby | 2025 |
Oficiální web | |
parlament.md |
Parlament Moldavské republiky je nejvyšším zastupitelským orgánem Moldavské republiky, jediným zákonodárným orgánem státu, který je jednokomorový a skládá se ze 101 poslanců volených na základě kandidátních listin na období 4 let. Parlament je volen všeobecným, rovným, přímým, tajným a svobodným hlasováním. Předseda Parlamentu Moldavské republiky je volen parlamentem, a to minimálním počtem 52 hlasů.
O platnosti nebo neplatnosti mandátu poslance rozhoduje Ústavní soud Moldavské republiky na návrh Ústřední volební komise. Mandát je neplatný v případě porušení volebních předpisů. Parlament se schází na svolání předsedy parlamentu do 30 dnů od voleb. Mandát parlamentu se prodlužuje až do zákonného zasedání nového složení. Během tohoto období nelze měnit ústavu a přijímat, měnit ani rušit organické zákony.[3]
Parlamentní volby se konaly 11. července 2021.[4] Předčasné parlamentní volby skončily drtivým vítězstvím Strany akce a solidarity (PAS).[5]
Zaměstnanci Parlamentu zajišťují organizační, informační a technickou pomoc činnosti Parlamentu, Stálého předsednictva, stálých výborů, parlamentních frakcí a poslanců. Strukturu a personální evidenci zaměstnanců parlamentu schvaluje parlament.
Podle moldavské ústavy (1994) je parlament nejvyšším zastupitelským orgánem a jediným zákonodárným orgánem státu. Právo zákonodárné iniciativy náleží poslancům, předsedovi parlamentu (s výjimkou návrhů na revizi ústavy) a vládě. Při výkonu tohoto práva předkládají poslanci a prezident státu Parlamentu návrhy dokumentů a legislativní návrhy, zatímco vláda předkládá návrhy dokumentů.
Za účelem vytvoření pracovních orgánů a organizace činnosti parlamentu vytvářejí poslanci parlamentní frakce složené z nejméně 5 poslanců zvolených na základě kandidátních listin, jakož i parlamentní frakce ve stejném početním složení jako nezávislí poslanci. Parlamentní frakce se ustavují do 10 dnů po zákonném ustavení parlamentu.
101 poslanců zvolených 11. července 2021 v moldavských parlamentních volbách v roce 2021 tvoří 3 hlavní parlamentní frakce:[6]
Politická skupina | Předseda strany | Vůdce frakce | Poslanci | |
---|---|---|---|---|
Strana akce a solidarity (PAS) | Igor Grosu | Mihai Popșoi | 63 | |
Blok komunistů a socialistů (BCS) | Vlad Batrîncea (PSRM) | Zinaida Greceanîi | 32 | |
Vladimir Voronin (PCRM) | ||||
nestraníci | — | 10 |
Parlament 1994–1998 | 28 PSM |
56 PDAM |
11 BȚI |
9 AFPCD |
Parlament 1998–2001 | 40 PCRM |
24 PMDP |
11 PFD |
26 CDM |
Parlament 2001–2005 | 71 PCRM |
19 BeAB |
11 PPCD |
Parlament 2005–2009 | 56 PCRM |
12 PDM + PSL |
22 AMN |
11 PPCD |
Parlament duben–červenec 2009 | 60 PCRM |
11 AMN |
15 PL |
15 PLDM |
Parlament 2009–2010 | 48 PCRM |
13 PDM |
7 AMN |
15 PL |
18 PLDM |
Parlament 2010–2014 | 42 PCRM |
15 PDM |
12 PL |
32 PLDM |
Parlament 2014–2019 | 21 PCRM |
25 PSRM |
19 PDM |
13 PL |
23 PLDM |
Parlament 2019–2021 | 35 PSRM |
30 PDM |
26 ACUM |
3 nez. |
7 ȘOR |
Parlament 2021– | 32 BECS |
63 PAS |
6 ȘOR |
Budova parlamentu byla dříve místem zasedání ústředního výboru moldavské pobočky Komunistické strany Sovětského svazu a byla postavena v letech 1976-1979. Nachází se na bulváru Štěpána Velikého, dříve známém jako Leninův bulvár. Architekty byli Alexander Cerdanțev a Grigore Bosenco. Budova byla poškozena během občanských nepokojů v roce 2009[7] a v letech 2012 a 2013 proběhly její opravy. Parlament se do opravené budovy přestěhoval zpět v únoru 2014.[8]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parliament of Moldova na anglické Wikipedii.