Píseň o Sasech

V dnešní době je Píseň o Sasech téma, které nabylo ve společnosti velkého významu. Lidé neustále hledají informace o Píseň o Sasech, ať už ze zvědavosti, potřeby nebo osobního zájmu. S rozvojem technologií a globalizací se Píseň o Sasech stal opakujícím se tématem konverzací v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Píseň o Sasech s cílem nabídnout široký a aktualizovaný pohled na toto téma, které má tak velký dopad na naši společnost.

Píseň o Sasech
Ilustrace ze 13. století
Ilustrace ze 13. století
AutorJean Bodel
Původní názevLa Chanson des Saisnes
ZeměFrancie
Jazykstarofrancouzština
Žánrchansons de geste
Datum vydání1180 až 1202
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Píseň o Sasech (La Chanson des Saisnes). často jen Sasové (Les Saisnes) je francouzský středověký hrdinský epos, jeden z tzv. chansons de geste, patřící do Karolínského (královského) cyklu. Píseň napsal v alexandrínech v letech 1180 až 1202 arraský truvér Jean Bodel na základě staršího, dnes již ztraceného eposu Guiteclin de Sassoigne z poloviny 12. století, o kterém je zmínka v norském prozaickém zpracování Královského cyklu Karlamagnús saga.[1]

Epos je založen na skutečné události, na válce Karla Velikého se Sasy v letech 772–804 vedené s cílem jejich christianizace, není však historicky příliš přesný. Sasové jsou v eposu muslimové a děj písně je umístěn do roku 778 po bitvě v pyrenejském průsmyku Roncevaux (ve které padl rytíř Roland), ačkoliv popisované tažení se odehrálo až v roku 785.[1]

Předmluva: Témata hrdinských eposů

Bodel v předmluvě jako první rozdělil západoevropskou hrdinskou epiku na tři látky neboli tematické cykly:

Obsah eposu

Epos vznikl již pod silným vlivem rytířského románu, takže je v něm kladen větší důraz na milostné zápletky než na popis válečných událostí. Sasové, vedení Guiteiclinem (historický Widukind), se po bitvě v průsmyku Roncevaux vzbouří, protože předpokládají, že je král Karel Veliký oslaben. Vtrhnou na franské území vpravo od Rýna. Karel Veliký povolá své barony, se kterými nad Guiteiclinen zvítězí. Guiteiclin v rozhodující bitvě padne (na rozdíl od Widukinda, který uznal porážku a nechal se pokřtít).[2]

Baudoina, Rolandova bratra a synovce krále Karla, miluje Guiteiclinova manželka Sibille. Guiteiclinova neteř Helisanda zase miluje rytíře Bérarda de Montdidier. Během války trvající dva roky se milenci spolu scházejí a rytíři získávají od svých milenek informace o úmyslech Sasů. Po Guiteiclinově smrti obdrží Baudoin Sasko a se Sibille, která přijala křesťanství, se ožení. Sasové, vedení Guiteiclinovými syny, se opět vzbouří a oblehnou Baudoina v Trémoigne (Dortmund). Karel Veliký mu přispěchá na pomoc. Baudoin v bitvě zabije jednoho z Guiteiclinových synů, ale sám padne. Karel veliký vezme druhého Guiteiclinova syna, Dyalase, do zajetí. Truchlící Sybille odchází do kláštera. Dyalas se nechá pokřtít a dostane od Karla Velikého Sasko.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KIBLER, William W., a kol. Medieval France: An Encyclopedia. 1. vyd. New York & London: Garland Publishing, 1995. 2028 s. Dostupné online. ISBN 978-0824044442. S. 966. (anglicky) 
  2. ↑ ŠIMEK, Otokar. Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl první, Středověk: (od IX. stol. do renesance). 1. vyd. Praha: Sfinx, Bohuml Janda, 1947. 256 s. cnb000655571. Kapitola Hrdinská epopej, s. 46. 
  3. ↑ La chanson des Saxons . Imago Mundi . Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy