Oxytocin

V dnešním světě je Oxytocin téma, které vyvolalo velký zájem a debatu. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Oxytocin předmětem studia a výzkumu odborníků z různých oborů. Jeho dopad na společnost, kulturu a ekonomiku byl významný a jeho vliv se rozšířil do celého světa. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Oxytocin, od jeho vývoje v průběhu času až po jeho důsledky v současném světě. Budeme analyzovat její důležitost a zamyslíme se nad její relevanci v současném kontextu s cílem poskytnout ucelenou a aktualizovanou vizi na toto téma.

Strukturní vzorec oxytocinu
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Oxytocin je peptidický hormon savců, který se syntetizuje v hypothalamickém jádru nucleus paraventricularis. Do krevního oběhu je uvolňován z neurohypofýzy. Pořadí aminokyselin v oxytocinu sepsal v roce 1953 americký biochemik Vincent du Vigneaud, který v roce 1955 získal Nobelovu cenu za chemii.

Uvolňuje se u žen po stimulaci prsou (např. během kojení), dělohy a pochvy a v menší míře při doteku.[zdroj?] Má vliv na porod, kdy vyvolává kontrakce dělohy, čímž urychluje příchod dítěte na svět. Používá se také jako urychlovač porodu placenty a také jako preventivní prostředek k zastavení přílišného krvácení po porodu. Nízká hladina oxytocinu v krvi může naznačovat zvýšené riziko pro vznik poporodních depresí a úzkostí.

Má také velký vliv na spouštění mléka při kojení. Má vliv na budování vztahu mezi matkou a potomky (tzv. mateřská láska).[1] Je možné, že u mužů zvyšuje kontrakce hladké svaloviny semenného provazce (vas deferens), které vystřikují sperma do močové trubice (urethry).

Oxytocin je přezdívaný jako „hormon lásky“[2] nebo „hormon lásky a důvěry“.[3]

Hormon oxytocin je intenzivně studován a hledají se nové možnosti pro jeho využití v léčbě autismu a psychiatrických onemocnění, jako je poporodní deprese nebo některé sociální fobie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KODÍČEK, Milan. Biochemie: chemický pohled na biologický svět. Vyd. 1.. vyd. Praha: xii, 399 s. s. ISBN 978-80-7080-927-3. S. 40. 
  2. ↑ Vědci vyvinuli v laboratoři umělý hormon lásky, bez jejích vedlejších účinků. ČT24 . Česká televize, 2017-12-14. Dostupné online. 
  3. ↑ Mají zvířata ráda člověka, nebo jde jen o instinkty? Vědci jsou na stopě vysvětlení. ČT24 . Česká televize, 2018-09-24. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu oxytocin na Wikimedia Commons
  • Téma Oxytocin ve Wikicitátech
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.