Otakar Švec (sochař)

Otakar Švec
Sochař Otakar Švec dokončuje model pomníku pluk. J. J. Švece
Narození	23. listopadu 1892 Praha-Nové Město Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. dubna 1955 (ve věku 62 let) Praha Československo Československo
Povolání	sochař
Manžel(ka)	Vlasta Švecová
Ocenění	Leninův řád
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Švec (23. listopadu 1892 Praha-Nové Město – 4. dubna 1955 nebo 3. března 1955 Praha) byl český sochař. Jeho nejznámějšími díly jsou vůbec první česká futuristická socha Sluneční paprsek - Motocyklista (1924), pískovcová socha Karla IV. v Karlových Varech, plastiky T. G. Masaryka a monumentální pomník J. V. Stalina na Letné v Praze.

Život

Narodil se v rodině cukráře Josefa Švece a matky Františky, rozené Žemlové. Byl třetím ze sedmi dětí.

V letech 1908–1911 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa Drahoňovského a Jana Kastnera a na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy. Od roku 1912 pracoval jako pomocník ve Štursově ateliéru, v roce 1919 se stal Štursovým asistentem na AVU. Po jeho smrti vedl speciálku až do roku 1927. V roce 1920 absolvoval roční stáž v sochařském ateliéru Émile-Antoine Bourdella v Paříži. Vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii.

Od roku 1919 byl členem SVU Mánes. Ze spolku vystoupil na vlastní žádost v roce 1932.

Manželka Vlasta Švecová v dubnu roku 1954 spáchala sebevraždu.. Otakar Švec spáchal sebevraždu rok poté, několik dní před odhalením pomníku Josefa Stalina.

Dílo

Švec s návrhem pomníku Stalina

Otakar Švec byl mimořádně nadaným sochařem a již ve 20. letech dostal možnost portrétovat prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Tento portrét se stal předlohou pro bronzový pomník TGM v Lounech a pískovcový pomník v Sušici. Jeho nejslavnější socha Sluneční paprsek (podle populární anglické značky motocyklů Sunbeam, 1924) byla představena na výstavě dekorativních umění v Paříži. Na přelomu tisíciletí nechala Národní galerie v Praze tuto sochu znovu odlít pro americké sběratele manžele Hascoeovi. Jejich pozůstalost se roku 2011 dražila v Sotheby’s a Sluneční paprsek dosáhl rekordní ceny 3,8 milionu korun.

Švec byl přítelem architekta Bedřicha Feuersteina a původně měl být autorem sochařské výzdoby Vojenského zeměpisného ústavu, který Feuerstein postavil v Bubenči v letech 1921–1923. Vojenským zadavatelům se Švecovy ženské postavy jevily příliš štíhlé a dali přednost plnějším tvarům od Břetislava Bendy. Počátkem třicátých let Švec vytvořil unikátní civilistní dvojportrét Voskovce a Wericha v polychromované sádře (1932) a byl rovněž spoluautorem scény pro hru Osel a stín (1933).

• Jeho prvním významným dílem se stal Sluneční paprsek – Motocyklista, futuristická socha jezdce na motocyklu z roku 1924. Odlitek ze sbírek Národní galerie Praha byl umístěn v zahradě Zbraslavského kláštera, později ve Veletržním paláci.
• Alegorické postavy na fasádě spořitelny v Lounech
• Dvě alegorické postavy ve vestibulu Městské spořitelny ve Strakonicích
• Byl autorem portrétů významných osobností (Josef Bohuslav Foerster, 1918, dvojportrét Voskovce a Wericha, 1932, Vítězslav Nezval, 1932, Jan Neruda, 1942, Vítězslav Novák, 1948, Otakar Nejedlý, houslista J. Vaněček)
• Pomník Adolfa Heyduka byl odhalen v Písku roku 1935 
• Pomník ruského legionáře plukovníka Josefa Jiřího Švece, který byl slavnostně odhalen 29. 9. 1934 v Praze na Pohořelci v ose tehdejších kasáren.
• Pomník T. G. Masaryka v Lounech z roku 1930 byl zničen za nacistické okupace. V roce 2018 byla v Lounech odhalena zmenšená replika plastiky modelovaná podle původního Švecova návrhu.
• Pomník T. G. Masaryka v Sušici (předloha shodná s pomníkem v Lounech), pískovec, instalován v roce 1969.
• Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948), odhalen v den třetího výročí osvobození americkou armádou
• Pomník Karla IV. v Karlových Varech (1955)
• Statečnost (pro Národní památník na Vítkově)
• Věrnost (pro Národní památník na Vítkově)

Komorní plastiky

• Houslistka (v. 53 cm)
• Bugatka (28,5 × 54 cm)

Stalinův pomník

Podrobnější informace viz Stalinův pomník

Roku 1949 zvítězil v sochařské soutěži na pomník J.V. Stalina v Praze na Letné. V letech 1950–1955 na tomto monumentálním projektu pracoval spolu s architekty Vlastou a Jiřím Štursovými, kteří řešili podstavec a okolí pomníku. V roce 1952, kdy již bylo o hrubé podobě pomníku rozhodnuto, Švec zhotovil třímetrový model. Sousoší bylo částečně vytvářeno v bývalém ateliéru Bohumila Kafky ve Střešovicích. K samotné realizaci sochy a její stavbě byli povoláni studenti Akademie výtvarných umění v Praze a množství pražských i mimopražských kameníků. Opracované žulové kvádry byly naskládány na rozlehlé železobetonové konstrukci o výšce 15,5 m. Pomník byl slavnostně odhalen 1. května 1955. Odstraněn byl v listopadu 1962.

Zastoupení ve sbírkách

• Národní galerie Praha
• Galerie hlavního města Prahy
• Muzeum hlavního města Prahy
• Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
• Galerie moderního umění v Hradci Králové
• Muzeum umění Olomouc
• Oblastní galerie v Liberci
• Galerie Klatovy–Klenová
• Sbírka Hascoe

Galerie

• Otakar Švec, Dívčí akt, mramor
• Návrh pro spořitelnu v Louny, 1929
• Pomník Karla IV. v Karlových Varech, 1955
• Pomník Adolfa Heyduka, 1935, Písek
• Portrét Vítězslava Nezvala (1932), Vyšehradský hřbitov, Praha
• Památník obětem nacismu v Domažlicích, 1948
• Pomník T. G. Masaryka na nábřeží Jana Seitze v Sušici, 1969
• Stalinův pomník, 1955, Praha

Otakar Švec v umění

• Rudolf Cainer zpracoval osud Otakara Švece v románu Žulový Stalin.
• Na námět této knihy natočila v roce 2017 Česká televize film Monstrum podle scénáře a v režii Viktora Polesného
• Opera Žádný člověk Jiřího Kadeřábka , premiéra v březnu 2017 v Národním divadle v Praze.
• Opera Monument skladatele Marka Ivanoviće a libretisty Davida Radoka. Premiéra je plánována na únor 2020 v Národním divadle v Brně

Odkazy

Poznámky

1. ↑ Mariusz Szczygieł ve své knize Gottland na str. 88 (české vydání z roku 2007) píše, že dle spisu StB, který prostudoval, Švec zemřel 3. března, bezpečnost jej našla v bytě otráveného plynem 21. dubna 1955. Píše také, že nikde nenašel zdroj, který by vysvětloval udávání data 4. dubna v pozdějších encyklopediích.
2. ↑ Stejnojmenný starší bratr Otakar zemřel před jeho narozením, předčasně zemřela i jedna ze tří sester.

Reference

1. ↑ a b Matrika narozených, sv. Apolinář, 1891–1894, snímek 352, Záznam o narození a křtu
2. ↑ Malá Československá encyklopedie ČSAV. Svazek VI. svazek Š–Ž. Praha: Academia, 1986. 927 s. S. 91. 
3. ↑ Otakar Švec, Karlovy Vary – pomník Karla IV.
4. ↑ Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů. www.svumanes.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19. 
5. ↑ HORÁK, Ondřej; FRANTA, Jiří; BÖHM, David. Průvodce neklidným územím. 1. vyd. Praha: Labyrint, 2016. 248 s. ISBN 978-80-87260-84-5. S. 124. 
6. ↑ Hořký příběh tvůrce pomníku Stalina skončil sebevraždou. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online. 
7. ↑ Chtěli plnější sochy žen, teď se vojáci k opravě svého ústavu nemají, iDNES, 1.10.2020
8. ↑ Jan Skřivánek: Otakar Švec, Art+, 15.5.2016
9. ↑ Artnet, O. Švec: Sluneční paprsek (1924)
10. ↑ Otakar Švec - Motocyklista (Sluneční paprsek) . NG Praha . Dostupné online. 
11. ↑ Dvě alegorické postavy ve vestibulu Městské spořitelny ve Strakonicích » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info . . Dostupné online. 
12. ↑ O. Švec: Voskovec a Werich (1932)
13. ↑ Martin Zet: Osud národa - sochař Otakar Švec. cca.fcca.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-04. 
14. ↑ Pestrý týden. 22. 6. 1935, s. 11. Dostupné online. 
15. ↑ Muzeum hl. m. Prahy: Fotografie pomníku J. J. Švece
16. ↑ Hold Prahy hrdinovi. Národní listy. 30. 9. 1934, s. 3. Dostupné online. 
17. ↑ O. Švec: Pomník presidenta Masaryka pro Louny. Národní listy. 7. 3. 1930, s. 3. Dostupné online. 
18. ↑ Před lounskou školu se vrátila socha Masaryka, původní zmizela za války. iDNES.cz . 2018-10-11. Dostupné online. 
19. ↑ Otakar Švec, Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948)
20. ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary - pomník Karla IV. | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz . . Dostupné online. 
21. ↑ Otakar Švec, Statečnost, Europeana.eu
22. ↑ Otakar Švec, Věrnost, Europeana.eu
23. ↑ Otakar Švec: Houslistka, Galerie Platýz
24. ↑ Otakar Švec, Bugatka, Galerie Artia
25. ↑ Konečný návrh pomníku J. V. Stalina na Letenské pláni. Lidové noviny. 9. června 1951, s. 1. Dostupné online. 
26. ↑ Přípravy k postavení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 22. 2. 1952, s. 4. Dostupné online. 
27. ↑ Slavnostní odhalení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 2. května 1955, s. 3. Dostupné online. 
28. ↑ Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso". Radio Prague International . 2012-03-24 . Dostupné online. 
29. ↑ Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso"
30. ↑ Monstrum
31. ↑ Žádný člověk . Národní divadlo . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-18. 
32. ↑ Marko Ivanović : Monument . Národní divadlo Brno . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-04. 

Literatura

• Wittlich Petr, Otakar Švec, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1959
• Wittlich Petr, České sochařství ve XX. století: 1890 – 1945, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
• Cannon-Brookes Peter, Czech Sculpture 1800–1938, Trefoil Books Ltd., Londýn 1983 (k výstavě Czech Sculpture: 1867–1937, National Museum Wales, Cardiff)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Švec na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Švec (sochař)
• Životopisný film o Otakaru Švecovi „Monstrum“, režie Viktor Polesný
• Otakar Švec v informačním systému abART
• Otakar Švec (sochař) v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století (Libri 1998, ISBN 80-85983-65-6)

AbARTP: 2735 Biblio: b858e0e3-bf54-4b98-8daf-c7db4d97a5fd NKC: mzk2006324160 GND: 128116064 ISNI: 0000 0001 0552 8769 LCCN: no2009010747 ULAN: 500196074 VIAF: 158184462 WorldCat Identities: lccn-no2009010747

Portály: Lidé | Umění