Jan Kastner

Tento článek se bude zabývat tématem Jan Kastner z různých pohledů a přístupů s cílem poskytnout ucelenou a kompletní vizi tohoto tématu. Budou analyzovány různé aspekty související s Jan Kastner, přičemž budou poskytnuty podrobné a aktualizované informace, které umožní čtenáři plně porozumět jeho důležitosti a relevanci v aktuálním kontextu. Stejně tak budou prozkoumány různé studie, výzkumy a názory odborníků na Jan Kastner s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi, která přispívá k poznání a pochopení tohoto tématu. V celém článku se budeme ponořit do konkrétních aspektů Jan Kastner, zdůrazní jeho dopad v různých oblastech a jeho vliv na současnou společnost.

Tento článek je o českém sochaři, řezbáři, designérovi a pedagogovi. O filmovém historikovi a teoretikovi pojednává článek Jan Kastner (filmový historik).
Jan Kastner
prof. Jan Kastner
prof. Jan Kastner
Narození16. května 1860
Hořejší Vrchlabí
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. prosince 1912 (ve věku 52 let)
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánísochař, řezbář, učitel a designér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kastner (16. května 1860 Hořejší Vrchlabí[1] – 11. prosince 1912 Smíchov[2]) byl český sochař, řezbář, designér a pedagog.

Život

Jan Kastner se narodil v Hořejším Vrchlabí do rodiny sekerníka Ignáce Kastnera. Patrně již otec rozpoznal u svého syna Jana mimořádné výtvarné nadání. Po absolvování obecné školy nastoupil do odborné školy na zpracování dřeva v Králíkách. Školu absolvoval v roce 1877 a odešel do Vídně, kde pokračoval ve studiu na uměleckoprůmyslové škole. Po ukončení studií se dal na dráhu učitele. Působil na odborné škole v rakouském Villachu a následně ve Vídni, kde již pracoval samostatně. V roce 1888 odešel do Prahy, kde přijal místo profesora na nově založené Uměleckoprůmyslové škole. Na škole vedl speciální oddělení řezbářství a truhlářství. Jan Kastner se natrvalo usadil na pražském Smíchově, ale do rodného Vrchlabí stále vracel. V roce 1893 se oženil[3] s Huldou Fingerovou. Postupně se jim narodil syn Viktora a dvě dcery, Erna a Johanna. V roce 1898 byl jedním ze zakládajících členů Jednoty umělců výtvarných v Praze. Převážnou část Kastnerovy tvorby nacházímeme v chrámech a kostelích, pro které realizoval řezané a malované oltáře, lavice, zpovědnice a další zařízení. Mezi žáky prof. Jana Kastnera mimo jiné patřili třeba Quido Kocián, Bohumil Kafka, Štěpán Zálešák, Otto Gutfreund či Otakar Švec.

Jan Kastner zemřel na Smíchově v prosinci 1912 ve věku 52 let.[4] Pohřben byl v rodném Vrchlabí.

Stěžejní díla

a mnohé další

Galerie

  • Jan Kastner – Secesní židle (1899)
    Jan Kastner – Secesní židle (1899)
  • Jan Kastner – Novobarokní skříňkové hodiny (1892)
    Jan Kastner – Novobarokní skříňkové hodiny (1892)
  • Jan Kastner – Židle
    Jan Kastner – Židle
  • Jan Kastner – Oltář sv. Josefa-Dělníka s Ježíšem-Jinochem, děkanský kostel v Mariánských Lázních (1888)
    Jan Kastner – Oltář sv. Josefa-Dělníka s Ježíšem-Jinochem, děkanský kostel v Mariánských Lázních (1888)
  • Jan Kastner – Socha sv. Josefa
    Jan Kastner – Socha sv. Josefa

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených N 1821-1860 v Hořejším Vrchlabí, sign. 177-15, ukn. 10657, str.330 Dostupné online
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Václava na pražském Smíchově
  3. ↑ Matriční záznam o sňatku farnosti při kostele sv.Václava na pražském Smíchově
  4. ↑ Národní politika, 13.12.1912, oznámení o úmrtí prof. Jana Kastnera

Externí odkazy