Německé Rakousko
Dnes je Německé Rakousko tématem velkého zájmu a významu v dnešní společnosti. Dopad Německé Rakousko se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života a vyvolává debaty, výzkumy a úvahy v různých oblastech. Je důležité hluboce analyzovat Německé Rakousko, abyste pochopili jeho vliv a našli možná řešení problémů, které představuje. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Německé Rakousko, zaměříme se na jeho důsledky v různých kontextech a nabídneme komplexní pohled na toto významné téma. V tomto smyslu se ponoříme do kritické analýzy Německé Rakousko, abychom porozuměli jeho rozsahu a promítli jeho možné důsledky do budoucna.
| Republika Německé Rakousko Republik Deutsch-Österreich
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
118 311 km² (oficiálně)
| |||||||||||||||||
Nejdelší řeka
|
|||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
10 370 000 (oficiálně)
| |||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||
Rakousko-uherská koruna (bankovky s přetiskem Deutschösterreich)
| |||||||||||||||||
Vznik
|
zánik Rakouska-Uherska
| ||||||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
.svg)
.png)
_crowned.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919. Byl vyhlášen na konci první světové války v předlitavské části Rakousko-Uherska.
Historie
Na konci první světové války došlo k rozbití Rakousko-Uherska a na území Předlitavska (rakouské části dvojmonarchie) se začaly formovat menší národní státy.
Němečtí poslanci rakouské Říšské rady ustavili Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska ve Vídni a zvolili pro tuto nově vzniklou německou zemi 21. října 1918 název „Německé Rakousko“. Následujícího dne odmítli monarchistické zřízení a prohlásili tento stát za republiku. Cílem státu Německé Rakousko bylo spojení těchto oblastí s Německou říší.[1] Toto spojení však zakázala saintgermainská smlouva.[2] Nárokoval si též velké části Československa, kde dle posledního sčítání lidu většinu tvořilo obyvatelstvo, jejichž obcovací řečí (Umgangssprache) byla němčina. Jednalo se převážně o pohraničí Zemí Koruny české a také o městské exklávy Brno, Olomouc a Jihlavu.
21. října 1918 též němečtí poslanci z českých zemí předem odmítli vznik samostatného Československa a oznámili úmysl české země rozdělit a takto vzniklou německou část připojit k Německému Rakousku.[3] 28. října 1918 Češi a Slováci vyhlásili vznik Československa.
Smlouvou ze Saint-Germain, podepsanou 10. září 1919 a vstoupivší v platnost 16. července 1920, bylo po lidovém hlasování schváleno rozpuštění Rakousko-Uherska. Smlouva mimo jiné uzákonila název státu Österreich, včetně určení hranic státu.
Oblasti nárokované Německým Rakouskem
- Dolní Rakousko (včetně Německé jižní Moravy), hlavní město Vídeň
- Horní Rakousko (včetně Šumavské župy), hlavní město Linec
- Štýrsko (včetně okolí Mariboru), hlavní město Štýrský Hradec
- Korutansko (včetně některých oblastí v dnešním Slovinsku), hlavní město Klagenfurt
- Tyrolsko (včetně Jižního Tyrolska, ale bez oblasti Trentino), hlavní město Innsbruck
- Vorarlbersko, hlavní město Bregenz
- Salcbursko, hlavní město Salcburk
- Německé Čechy (Deutschböhmen), hlavní město Liberec
- Sudetsko (Sudetenland), hlavní město Opava
Odkazy
Reference
- ↑ Libri: Německé Rakousko. www.libri.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Fronta: Německé Rakousko
- ↑ Houžvička (2005), str. 104.
Literatura
- HOUŽVIČKA, Václav. Návraty sudetské otázky. Praha: Karolinum, 2005. 546 s. ISBN 80-246-1007-8.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Německé Rakousko na Wikimedia Commons - Velký znak Německého Rakouska a Země Koruny české 1918–1919[nedostupný zdroj]
