Muzeum Otokara Březiny

Dnes je Muzeum Otokara Březiny tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. S rozvojem technologií a globalizací se Muzeum Otokara Březiny stal základním aspektem v každodenním životě mnoha jednotlivců, který ovlivňuje různé aspekty, jako je společnost, ekonomika, politika a kultura. To je důvod, proč je nezbytné ponořit se hlouběji do studia a analýzy Muzeum Otokara Březiny, abychom lépe porozuměli jeho dnešnímu vlivu a dopadu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Muzeum Otokara Březiny, od jeho historického původu až po jeho implikace v současném světě, s cílem poskytnout komplexní a aktualizovanou vizi tohoto velmi relevantního tématu.

Muzeum Otokara Březiny
Muzeum Otokara Březiny
Muzeum Otokara Březiny
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoJaroměřice nad Rokytnou
AdresaBřezinova 46, Jaroměřice nad Rokytnou
ZakladatelSpolečnost Otokara Březiny
Založeno1932
Uzavřeno50. léta 20. století
ZaměřeníOsobnost Otokara Březiny
Původní účel budovybyt Otokara Březiny
Vyhledávané exponátybyt Otokara Březiny
Kód památky34751/7-2688 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zeměpisné souřadnice49°5′47,96″ s. š., 15°53′26,06″ v. d.
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Muzeum Otokara Březiny je muzeum v Jaroměřicích nad Rokytnou, nachází se v domě pekaře Vlčka na ulici Březinova čp. 46.[1]

Historie

Dnešní budovu muzea Otokar Březina obýval od roku 1913 až do své smrti v roce 1929. Po pohřbu Otokara Březiny se v prostorách domu pekaře Vlčka (nynější budova muzea) sešlo několik přátel Březiny a dohodli se, že v těchto prostorách zřídí památník Otokara Březiny. Mezi přáteli byli František Bílek, Jakub Deml, E. Lakomá, M. Lukšů, profesor Jech a další. V roce 1930 byla na domě odhalena pamětní deska právě od Františka Bílka a správu nad novým památníkem v roce 1932[2] převzala Společnost Otokara Březiny v čele s Ferdinandem Höferem.

Muzeum fungovalo i za druhé světové války, byly však schovány některé památky, například fotografie ze setkání s T. G. Masarykem a překlady knih židovských autorů. Po druhé světové válce byl dům vykoupen Městským národním výborem Jaroměřice a město jej tak získalo do své správy. V padesátých letech byly spolky rušeny a zrušena byla i Společnost Otokara Březiny, muzeum tak přešlo do správy MěNV. Památky byly odvezeny do třebíčského muzea a budova památníku chátrala. Později hrozilo i zřícení budovy a až po zásahu brněnských památkářů se začalo dále jednat o opětovném zprovoznění muzea.[3]

Po revoluci v roce 1989 došlo k rekonstrukci budovy a muzeum bylo po finanční pomoci např. Nadace Charty 77 znovu otevřeno k 125. výročí narození Otokara Březiny, tj. 11. září 1993. O znovuotevřené muzeum se stará obnovená Společnost Otokara Březiny. V roce 2005 se dům, ve kterém muzeum sídlí, stal kulturní památkou České republiky. V roce 2011 byla u muzea otevřena Zahrada symbolů věnovaná Karlu Čapkovi.[4]

Muzeum od roku 1993 nebylo rekonstruováno, dům byl poškozen od průjezdů po blízké silnici a na domě se objevily praskliny. Dům tak je mezi lety 2017 a 2018 v rekonstrukci, investorem je město Jaroměřice nad Rokytnou a Kraj Vysočina. Budou opraveny sítě, budova i střecha domu. Muzeum by mělo být otevřeno v září roku 2018, kdy by se Otokar Březina dožil 150 let.[5]

V roce 2019 v muzeu proběhla výstava žáků Josefa Kapinuse.[6] V roce 2022 byla v muzeu uvedena výstava k 60. výročí od úmrtí Jana Zahradníčka, tu dva roky připravoval Radovan Zejda.[7] K výročí 155 let od narození Otokara Březiny byl v zahradě domu vysazen strom[8] a u něj v roce 2024 byla odhalena pamětní deska Otokarovi Březinovi.[9]

Popis

V muzeu jsou otevřena dvě patra, v přízemí je zázemí muzea a studijní muzejní knihovna. Před knihovnou jsou vitríny pro pořádání kratších tematických výstav a expozice k historii muzea a Společnosti Otokara Březiny. V prvním patře je zachovalý byt Otokara Březiny s nábytkem, obrazy, grafikami a dalšími artefakty. Součástí muzea jsou také vitríny s dokumenty a dalšími památkami. Muzeum je otevřeno od dubna do konce října, knihovna je otevřena po celý rok.

Odkazy

Reference

  1. ↑ POSPÍCHALOVÁ, Jana. Muzeum Otokara Březiny . Kraj Vysočina, 2008-03-14, rev. 2014-10-23 . Dostupné online. 
  2. ↑ KALUS, Jaromír. Muzea na Moravě a ve Slezsku. Ostrava: Profil, 1988. 341 s. S. 125–126. 
  3. ↑ ERGENSOVÁ, Zora. Muzeum Otokara Březiny . Společnost Otokara Březiny . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-01. 
  4. ↑ MAHEL, Luděk. Čapka a Březinu spojila skalka u básníkova domu . Třebíčský deník, 2011-08-15 . Dostupné online. 
  5. ↑ ČERNÝ, Kamil. OBRAZEM: Ke stopadesátinám dostane básník Březina opravený dům. Třebíčský deník . VLP, 2017-05-17 . Dostupné online. 
  6. ↑ ap. V muzeu vystavují Kapinusovi žáci. Horácké noviny . Yashica, 2019-10-07 . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. ↑ ČTK. Muzeum v Jaroměřicích nad Rokytnou hostí výstavu o Janu Zahradníčkovi | ČeskéNoviny.cz. České noviny . ČTK, 2022-07-30 . Dostupné online. 
  8. ↑ HOBZA, Zbyněk. Výročí básníka Otokara Březiny v Jaroměřicích. V zahradě vysadili nový strom. Třebíčský deník. 2023-09-18. Dostupné online . 
  9. ↑ HOBZA, Zbyněk. Výročí úmrtí básníka Březiny. V Jaroměřicích přibyla pamětní deska. Třebíčský deník. 2024-03-28. Dostupné online . 

Související články

Externí odkazy