V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Radovan Zejda, prozkoumáme jeho rozmanité dimenze a jeho dopad na každodenní život. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času byl Radovan Zejda předmětem zájmu a studia v různých oborech. Budeme analyzovat jeho relevanci v současném kontextu a také různé pohledy, které na toto téma existují. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit osvětlit málo známé aspekty Radovan Zejda s cílem nabídnout širokou a obohacující vizi na toto téma obecného zájmu.
Radovan Zejda | |
---|---|
Narození | 4. prosince 1946 Třebíč |
Úmrtí | 4. prosince 2021 (ve věku 75 let) |
Povolání | historik, spisovatel a publicista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Radovan Zejda (4. prosince 1946 Třebíč – 4. prosince 2021[1] Jihlava[2]) byl český historik a spisovatel.
Radovan Zejda pocházel z Třebíče, které se také věnoval v rámci své badatelské a spisovatelské činnosti. Absolvoval Gymnázium v Třebíči a následně odešel do Prahy, kde vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po sametové revoluci se stal redaktorem časopisu Šlépěje a začal působit jako redaktor nakladatelství ArcaJiMfa. Kolem roku 2000 působil také jako šéfredaktor Horáckých novin.[2]
Publikoval o památkách města Třebíče a okolí.[3] Věnoval se také kurátorské činnosti. Jeho oborem bylo i zkoumání mrákotínské žuly, o které zahájil trvalou výstavu.[4] Věnoval se také velkou monografií životu a dílu Jana Zahradníčka.[5] Kniha však byla kritizována.[6] Před sametovou revolucí se věnoval i samizdatové literatuře, byl jedím z editorů samizdatové edice Rukopisy VBF, která se věnovala postupnému vydávání děl Jana Čepa, Jakuba Demla, Jana Zahradníčka a Bedřicha Fučíka.[7][2]