Miroslav Homola
V dnešní době se Miroslav Homola stalo tématem velkého významu ve společnosti. Postupem času přitahuje stále větší pozornost odborníků i laické veřejnosti. Tento fenomén vyvolal širokou diskusi v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Ukázalo se, že Miroslav Homola má významný dopad na životy lidí a jeho vliv se stále rozšiřuje. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost Miroslav Homola a probereme jeho důsledky v různých kontextech.
| Miroslav Homola | |
|---|---|
| Narození | 25. listopadu 1909 Praha |
| Úmrtí | 24. října 1983 (ve věku 73 let) Praha |
| Povolání | herec |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miroslav Dušan Homola (25. listopadu 1909 Praha[1] – 24. října 1983 Praha) byl český herec a operetní zpěvák.
Život
Pocházel z rodiny úředníka (sekretáře Osvětového svazu) Jaroslava Homoly (1878–??) a matky Terezie Neumannove, ovdovělé Gutwaldové. Měl bratra a sestru.[1]
V letech 1930–1934 studoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře [2]. Následně postupně hrál na různých menších pražských i mimopražských scénách (Plzeň, Košice, Kladno), ve 40. letech 20. století působil v pražském Vinohradském divadle (1941–1950) [3]. Po násilném rozdělení tohoto divadla na počátku padesátých let se stal na 30 let stálým členem hereckého souboru Městských divadel pražských (1950–1980) [4]. Hostoval i v Činoherním klubu a působil i v Krejčově Divadle Za branou.
Byl poměrně dobrý zpěvák, zejména v dobách svého mládí často hrál a zpíval v operetách, v pokročilejším věku se posléze etabloval mimo jiné také jakožto nadprůměrný komediální herec, jenž velice často účinkoval po estrádách, v různých estrádně laděných kabaretních scénkách či skečích často vystupoval i v rozhlasu a později též v televizi. S populárním hercem Lubomírem Lipským vytvořil komickou dvojici, kde právě Miroslav Homola byl nejčastějším partnerem respektive protihráčem k postavě popleteného občana Hlustvisiháka (autor Bedřich Zelenka), jehož úspěšně ztvárňoval Lubomír Lipský.
Jeho dcera Dana Homolová (* 1951) se stala také herečkou a zpěvačkou.
Divadelní role, výběr
- 1940 Patricia Hareová: Žena v bílém, Anthony Holderness, (j. h.), Komorní divadlo, režie František Salzer
- 1955 C. Solodar: Šeříkový sad, Semjon Semjonovič Dušečkin, Divadlo komedie, režie Rudolf Hrušínský
- 1957 František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, Rosenštok, směnárník, Divadlo komedie, režie Rudolf Hrušínský
- 1962 M. Roli, L. Vincenzoni: Sbohem, Lugano, Michael Levangie, Komorní divadlo, režie Václav Hudeček
- 1964 Arthur Watkyn: Pan Dodd má schůzku, Anton Lesch, Divadlo ABC, režie Ota Ornest
- 1966 Alec Coppel: Hraběte jsem zabil já!, ředitel Martin, Divadlo ABC, režie František Miška
- 1975 Grigorij Gorin: Zapomeňte na Hérostrata!, Divadlo ABC, Městská divadla pražská, překlad Růžena Pochová, režie Ladislav Vymětal, výprava Jan Dušek, premiéra 26. listopadu 1975. Hráli: Náš současník (Jiří Pick), Tissafernés, vladař Efesu (Václav Voska), Klementina, jeho žena (Marie Málková), Kleón, archón basileus (Jan Tříska), Hérostratos (Václav Postránecký ), Chryssipes, lichvář (Miroslav Homola), Erita, kněžka v chrámu bohyně Artemis (Jarmila Smejkalová), žalářník (Jiří Bruder), kameník (Roman Hemala), Hrnčíř Vladimír Salač (herec) a lazebník (Mirko Musil).[5]
Televize
- 1972 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) – role: dědův kamarád Jaroušek Titěra (12. příběh: Hračičkové)
Odkazy
Reference
- ↑ a b soupis pražských obyvatel: Homola Jaroslav
- ↑ Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 508
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8
- ↑ Historie městských divadel pražských. Městská divadla pražská . Městská divadla pražská . Dostupné online.
Literatura
- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 35, 45, 55–6, 74, 85–6, 89, 90, 113, 145, 159–161, ISBN 80-7023-118-1
- Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 146, 464, 508
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 260, 294, 412, 441, ISBN 978-80-200-1502-0
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 478
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 – 1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 171, 184, 205, 286, ISBN 80-207-0485-X
- Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 8, 10, 16, 18, 23, 34, 37–9, 61, 95, 191, ISBN 80-7243-121-8
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 22, 170, 202, 205, 227, 235, 242–4, 257, 283, 286, 309, 314, ISBN 80-85625-19-9
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Homola
- Miroslav Homola na Kinoboxu
- Miroslav Homola v Česko-Slovenské filmové databázi
- Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Homola, Jaroslav * 1878s rodinou
