Tento článek se bude zabývat tématem Milán Füst, které v poslední době získalo na relevanci díky svému dopadu na společnost. Budou prozkoumány různé aspekty související s Milán Füst, od jeho původu až po jeho vliv v různých oblastech, včetně jeho důsledků v každodenním životě lidí. Budou analyzovány různé perspektivy, které existují kolem Milán Füst, stejně jako možné výzvy a příležitosti, které představuje. Tento článek se snaží prohloubit znalosti o Milán Füst a vyvolat úvahy o jeho důležitosti v současném kontextu.
Milán Füst | |
---|---|
![]() | |
Narození | 17. července 1888 Budapešť |
Úmrtí | 26. července 1967 (ve věku 79 let) Budapešť |
Místo pohřbení | Hřbitov Farkasréti |
Povolání | spisovatel, dramatik, básník, vysokoškolský učitel, básník-právník a estetik |
Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti |
Významná díla | The Story of My Wife |
Ocenění | Baumgarten-díj (1932) Baumgarten-díj (1935) Baumgarten-díj (1946) Kossuthova cena (1948) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milán Füst (17. července 1888 Budapešť – 26. července 1967 tamtéž) byl maďarský spisovatel.
Byl židovského původu, původní příjmení Fürst si změnil na Füst, což znamená v maďarštině „kouř“.[1] Vystudoval práva na Budapešťské univerzitě a většinu života pracoval jako pedagog. Od roku 1908 přispíval do časopisu Nyugat, jeho literární tvorbu ovlivnili Frigyes Karinthy, Ernő Osvát a Dezső Kosztolányi. V jeho tvorbě silně rezonuje antická i biblická tematika, patřil k průkopníkům volného verše v maďarské poezii.[2] Pro svoji názorovou blízkost k demokratické levici byl v nemilosti za Horthyho režimu i v období stalinismu. Jeho život byl také poznamenán psychickými obtížemi, pro které byl opakovaně hospitalizován.
Jeho nejznámějším dílem je Miloval jsem svou ženu (1942, česky 1973), psychologický román o nešťastném manželství námořního kapitána. V roce 2021 knihu zfilmovala Ildikó Enyediová a hlavní role ztvárnili Léa Seydouxová a Gijs Naber.[3]
Milán Füst působil v Mickiewiczovy společnosti, propagující kulturní spolupráci mezi Maďary a Poláky. Byl také autorem pozoruhodných divadelních her Nešťastníci a Král Jindřich IV. Významným dokumentem doby jsou i jeho deníky. V roce 1948 získal Kossuthovu cenu, byl také nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Od roku 1975 se na jeho počest uděluje literární Cena Milána Füsta.