Lokomotiva 476.0

V dnešním světě je Lokomotiva 476.0 tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na moderní společnost nebo jeho vlivu na populární kulturu, Lokomotiva 476.0 se stal referenčním bodem v různých sférách každodenního života. Od svého vzniku až do současnosti je Lokomotiva 476.0 předmětem studia, debat a obdivu, což dalo vzniknout široké škále pohledů a názorů na věc. V tomto článku prozkoumáme některé z nejvýznamnějších aspektů Lokomotiva 476.0 a jeho význam v současném kontextu.

Parní lokomotiva řady 476.0
Lokomotiva 476.0 Rudý ďábel
Lokomotiva 476.0 Rudý ďábel
Základní údaje
VýrobceŠkoda
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě107 700 kg
Adhezní hmotnost72 100 kg
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu2´D 1´
Trvalý výkon1 641 kW
Maximální povolená rychlost100 km/h
Přetlak páry20, později 17 bar
Počet válců3
Průměry válců500/580 mm
Zdvih pístů660 mm
Průměr spřažených dvojkolí1 642 mm
Průměr běhounůpřední: 880 mm
zadní: 1 150 mm
Výhřevná plocha trubek kotle201 m²
Výhřevná plocha přehřívače63,3 m²
Plocha roštu4,34 m²
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotiva 476.0 byla vyrobena v roce 1950 ve Škodových závodech v celkovém počtu 4 kusů, z toho 3 pro ČSD a jedna jako dar J. V. Stalinovi k sedmdesátinám. V SSSR dostala označení 18-01. Lokomotivy měly červenohnědý nátěr, pro nějž se jim přezdívalo rudí ďábli.

Jednalo se o moderní parní lokomotivy, na nichž byly aplikovány poslední tehdejší poznatky o hospodárnosti provozu. V praxi se ale příliš neosvědčily, protože vyžadovaly obezřetnou obsluhu. Zvláště jejich sdružený stroj s mohutným přestupníkovým potrubím měl při neopatrném rozjezdu sklon k prokluzu. Lokomotivy u ČSD proto byly později přestavěny na dvojčité a lokomotiva dodaná do Ruska byla poměrně brzy zničena neodbornou obsluhou.

Lokomotivy vznikly v době vysoké unifikace řad ČSD. Proto se shodují části lokomotivy s částmi jiných řad: Kotel či budka lokomotivy byly stejné jako u řady 475.1, stejný kotel měla i 556.0. Ta měla budku, centrální armaturní hlavu apod., shodnou s řadami 464.2 či 498.1 Lokomotiva měla z výroby tříválcový sdružený stroj, v němž nejprve pára expandovala ve středním vysokotlakém válci a poté ve dvou vnějších nízkotlakých. Při zkušební jízdě dosáhla krátkodobě výkonu až 3000 koní. Regulátor v parním dómu byl aretovaný v otevřené poloze (tím pádem i přehřívačové články trvale pod plným tlakem) a stupňovitý ventilový regulátor na přehřívačové skříni (nepříliš oblíbený a později zrušený, jeho funkci převzal normalizovaný regulátor).

Lokomotivám doba nepřála. Jednak přišly v době, kdy již bylo jasné, že budoucnost tkví v elektrifikaci železnic, jednak byly náročné na pečlivost údržby a jízdy, takže byly ve srovnání např. s řadou 475.1 poruchové. Proto byly všechny zbylé rekonstruovány na dvojčité, pohon a rozvod prostředního válce se odebral a dosadil se balast místo odebraných částí. Při rekonstrukci došlo k vyřazení stupňovitého regulátoru v dýmnici a naopak, jeho funkci převzal regulátor v parním dómu. Výkonnostně se tak daly srovnávat s řadou 475.1, proti níž, díky menšímu průměru hnacích kol, vynikaly rychlejšími rozjezdy.

Externí odkazy