V dnešním světě je Lokomotiva 476.0 tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na moderní společnost nebo jeho vlivu na populární kulturu, Lokomotiva 476.0 se stal referenčním bodem v různých sférách každodenního života. Od svého vzniku až do současnosti je Lokomotiva 476.0 předmětem studia, debat a obdivu, což dalo vzniknout široké škále pohledů a názorů na věc. V tomto článku prozkoumáme některé z nejvýznamnějších aspektů Lokomotiva 476.0 a jeho význam v současném kontextu.
Parní lokomotiva řady 476.0 | |
---|---|
![]() Lokomotiva 476.0 Rudý ďábel | |
Základní údaje | |
Výrobce | Škoda |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 107 700 kg |
Adhezní hmotnost | 72 100 kg |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | 2´D 1´ |
Trvalý výkon | 1 641 kW |
Maximální povolená rychlost | 100 km/h |
Přetlak páry | 20, později 17 bar |
Počet válců | 3 |
Průměry válců | 500/580 mm |
Zdvih pístů | 660 mm |
Průměr spřažených dvojkolí | 1 642 mm |
Průměr běhounů | přední: 880 mm zadní: 1 150 mm |
Výhřevná plocha trubek kotle | 201 m² |
Výhřevná plocha přehřívače | 63,3 m² |
Plocha roštu | 4,34 m² |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotiva 476.0 byla vyrobena v roce 1950 ve Škodových závodech v celkovém počtu 4 kusů, z toho 3 pro ČSD a jedna jako dar J. V. Stalinovi k sedmdesátinám. V SSSR dostala označení 18-01. Lokomotivy měly červenohnědý nátěr, pro nějž se jim přezdívalo rudí ďábli.
Jednalo se o moderní parní lokomotivy, na nichž byly aplikovány poslední tehdejší poznatky o hospodárnosti provozu. V praxi se ale příliš neosvědčily, protože vyžadovaly obezřetnou obsluhu. Zvláště jejich sdružený stroj s mohutným přestupníkovým potrubím měl při neopatrném rozjezdu sklon k prokluzu. Lokomotivy u ČSD proto byly později přestavěny na dvojčité a lokomotiva dodaná do Ruska byla poměrně brzy zničena neodbornou obsluhou.
Lokomotivy vznikly v době vysoké unifikace řad ČSD. Proto se shodují části lokomotivy s částmi jiných řad: Kotel či budka lokomotivy byly stejné jako u řady 475.1, stejný kotel měla i 556.0. Ta měla budku, centrální armaturní hlavu apod., shodnou s řadami 464.2 či 498.1 Lokomotiva měla z výroby tříválcový sdružený stroj, v němž nejprve pára expandovala ve středním vysokotlakém válci a poté ve dvou vnějších nízkotlakých. Při zkušební jízdě dosáhla krátkodobě výkonu až 3000 koní. Regulátor v parním dómu byl aretovaný v otevřené poloze (tím pádem i přehřívačové články trvale pod plným tlakem) a stupňovitý ventilový regulátor na přehřívačové skříni (nepříliš oblíbený a později zrušený, jeho funkci převzal normalizovaný regulátor).
Lokomotivám doba nepřála. Jednak přišly v době, kdy již bylo jasné, že budoucnost tkví v elektrifikaci železnic, jednak byly náročné na pečlivost údržby a jízdy, takže byly ve srovnání např. s řadou 475.1 poruchové. Proto byly všechny zbylé rekonstruovány na dvojčité, pohon a rozvod prostředního válce se odebral a dosadil se balast místo odebraných částí. Při rekonstrukci došlo k vyřazení stupňovitého regulátoru v dýmnici a naopak, jeho funkci převzal regulátor v parním dómu. Výkonnostně se tak daly srovnávat s řadou 475.1, proti níž, díky menšímu průměru hnacích kol, vynikaly rychlejšími rozjezdy.