V tomto článku se budeme věnovat tématu Lokomotiva 404.0, které je nanejvýš důležité vzhledem k jeho významu v dnešní společnosti. Lokomotiva 404.0 vzbudil velký zájem v různých oblastech, protože jeho dopad se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života. Je nutné se do tohoto tématu ponořit hlouběji, abychom lépe pochopili jeho důsledky a důsledky. V tomto článku budeme analyzovat různé pohledy a přístupy související s Lokomotiva 404.0 s cílem nabídnout širokou a úplnou vizi, která čtenáři umožní ponořit se do její složitosti a významu. Lokomotiva 404.0 je bezpochyby téma, které si zaslouží být prozkoumáno a probráno do hloubky, a proto je nezbytné se mu věnovat přísným a vyčerpávajícím způsobem.
Parní lokomotiva řady 404.0 | |
---|---|
![]() Lokomotiva 404.003 ve výtopně Jaroměř | |
Řada (kkStB) | 169 |
Řada dle Kryšpína (ČSD) | 404.0 |
Základní údaje | |
Výrobce | Lokomotivfabrik Floridsdorf |
Výroba v letech | 1901 |
Počet vyrobených kusů | 3 |
Provozovatel | RGTE, kkStB, ČSD, DRB |
Období provozu | 1901–1965 |
Hmotnost a rozměry | |
Prázdná hmotnost | 55 000 kg |
Hmotnost ve službě | 66 500 kg |
Adhezní hmotnost | 54 000 kg |
Délka přes nárazníky | 11 299 mm |
Výška skříně od TK | 4 570 mm |
Minimální poloměr projížděných oblouků | 150 m |
Rozchod | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | D1´zz-n4t |
Trvalý výkon | 478 kW |
Maximální tažná síla | adheze: 87,5 kN ozubnice: 140 kN |
Maximální povolená rychlost | adheze: 30 km/h ozubnice: 15 km/h |
Přetlak páry | 12 bar |
Počet válců | 2 |
Průměry válců | 500 mm |
Zdvih pístů | 500 mm |
Typ rozvodu | Heusinger |
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí | 1 030 mm |
Průměr běhounů | 730 mm |
Průměr ozubeného kola | 688 mm |
Ozubnicový systém | Abtův |
Výhřevná plocha topeniště | 165,8 m² |
Plocha roštu | 2,39 m² |
Lokomotivní brzda | Riggenbachova protitlaková |
Vlaková brzda | sací |
Vytápění vlaku | parní |
Zásoba vody | 5,0 m³ |
Odkazy | |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotiva řady 404.0 byla čtyřspřežní ozubnicová parní lokomotiva provozovaná na ozubnicové trati z Tanvaldu do Kořenova. V roce 1901 byly vyrobeny celkem tři kusy.
Pro ozubnicovou dráhu Tannwald–Grünthal (dnes Tanvald – Kořenov) dodala v roce 1901 lokomotivka ve Floridsdorfu tři lokomotivy systému Abt. Lokomotivy obdržely čísla 21G až 23G a jména DESSENDORF, IGNAZ GINZKEY a POLAUN. Po převzetí provozu státem v roce 1902 byly lokomotivy u kkStB přeznačeny na 69.50–52 a v roce 1905 znovu na 169.50–52.
Po první světové válce přešly lokomotivy k ČSD, které je přeznačily na řadu 404.0. Za druhé světové války byly Německými říšskými drahami označeny 97 601-603. Lokomotivy zůstaly v provozu na své domovské trati až do začátku 60. let 20. století. Poté byly nahrazeny ozubnicovými motorovými lokomotivami řady T 426.0, které dodala rakouská firma Simmering-Graz-Pauker (SGP). Lokomotiva 404.001 byla v roce 1960 změněna na vytápěcí kotel K119, 404.002 byla v roce 1961 vyřazena a 404.003 dosloužila v roce 1965 při rekonstrukci tratě. V roce 1977 byla v České Lípě opravena do vystavovatelného stavu a předána Národnímu technickému muzeu.
Konstrukce lokomotiv byla prakticky shodná s řadou 403.5. Největší odchylkou bylo nahrazení zadního podvozku Adamsovým běhounem bez vratných pružin s posuvem ±42 mm, což bylo umožněno použitím menších zásob vody a uhlí. Příčný posuv byl umožněn dále jen u prvního spřaženého dvojkolí, a to ±10 mm. Vlaková brzda byla sací, jak bylo v rakouské části monarchie zvykem.
Od roku 1911 byly na lokomotivách zkoušeny turbínové ventilátory, které měly snížit enormní zatížení lokomotivního personálu kouřem při jízdě dlouhými tunely. Turbína nasávala vzduch pod lokomotivou, ten se filtroval přes vápennou lázeň a foukal do prostoru budky. Pravděpodobně byl účinek této ventilace nedostatečný, proto se od něj upustilo. Účinnějším (též pro cestující) se ukázalo používání vysoce jakostního černého uhlí s nízkým množstvím popele.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku KkStB 169 na německé Wikipedii.