Lokomotiva 434.2
V tomto článku prozkoumáme důležitost Lokomotiva 434.2 v našem každodenním životě. Lokomotiva 434.2 hraje zásadní roli v různých aspektech našeho života, od ovlivňování našich každodenních rozhodnutí až po utváření způsobu, jakým vidíme svět. V průběhu historie byl Lokomotiva 434.2 předmětem studia, debat a úvah a jeho význam zůstal v průběhu let konstantní. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do spletité sítě významů a důsledků, které má Lokomotiva 434.2 v naší společnosti, a objevíme její dopad v různých kontextech a situacích.
| Parní lokomotiva řady 434.2 | |
|---|---|
 Lokomotiva 434.2186 | |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | 434.2 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Wiener Neustadt, StEG, Floridsdorf, První Českomoravská, Breitfeld-Daněk, Krauss Linec, Škoda |
| Modernizováno kým | První Českomoravská, ČSD |
| Modernizace v letech | 1924–1947 |
| Počet vyrobených kusů | 345 |
| Provozovatel | ČSD |
| Období provozu | 1924–1983 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Prázdná hmotnost | 61 500 kg |
| Hmotnost ve službě | 69 500 kg |
| Adhezní hmotnost | 58 000 kg |
| Délka přes nárazníky | 17 428 mm |
| Výška skříně od TK | 4 570 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 150 m |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | 1´D p2 |
| Maximální tažná síla | 116 kN |
| Maximální povolená rychlost | 60 km/h |
| Přetlak páry | 13 bar |
| Počet válců | 2 |
| Průměry válců | 570 mm |
| Zdvih pístů | 632 mm |
| Typ rozvodu | Heusinger |
| Průměr hnacích a spřažených dvojkolí | 1 308 mm |
| Průměr běhounů | 830 mm |
| Výhřevná plocha topeniště | 162,9/155,3 m² |
| Výhřevná plocha přehřívače | 77,3/38,3 m² |
| Plocha roštu | 3,91 m² |
| Vlečný tendr | |
| Řada/označení | 516.0 |
| Zásoba vody | 16,0 m³ |
| Počet náprav | 3 |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řada 434.2 ČSD je čtyřspřežní nákladní lokomotiva bývalých Československých státních drah, která vznikla přestavbou sdružené lokomotivy řady 170 kkStB na dvojčitou s přehřívačem.
Vznik a vývoj
Po první světové válce připadlo po rozpadu Rakouska-Uherska Československu i 306 lokomotiv řady 170. ČSD si pořídily ještě dalších 71 strojů této řady. Ačkoliv šlo v době jejich vzniku o vynikající lokomotivy, po více než dvaceti letech se již ve srovnání s novějšími lokomotivami na přehřátou páru jevily jako nehospodárné. ČSD se proto rozhodly pro jejich rekonstrukci.
V letech 1924–1925 provedla První Českomoravská rekonstrukci strojů 170.11 68, 101, 107, 91, 102, 217, 74 a 157). Od roku 1930 pak pokračovaly rekonstrukce dalších strojů, tentokrát ale již ve vlastních dílnách ČSD – především v Lounech, dále v Nymburce a v Plzni.
V roce 1938 předaly ČSD s výtopnami v obsazeném pohraničí i 80 lokomotiv této řady DR – ty je označily řadou 56.36. Za války rekonstrukce ještě pokračovaly, v letech 1939 – 1944 bylo zrekonstruováno 67 lokomotiv. Po roce 1945 následovalo posledních 12 rekonstrukcí, které skončily v listopadu 1951 předáním 434.2341. Celkem bylo rekonstruováno 345 lokomotiv.
Lokomotivy prošly ještě jednou vlnou rekonstrukcí, kdy jim byly dosazovány sklopné rošty, odklápěcí dna popelníků, elektrické osvětlení a na 127 strojů byla dosazena dyšna Giesl.
Popis
Rekonstrukce se týkala především lokomotivního kotle a parního stroje. V kotli bylo změněno uspořádání trubek – nově se zde nacházelo 19 žárnic a 110 kouřovek. Celková výhřevná plocha se zmenšila na 162,9 m², malotrubnatý přehřívač měl plochu 77,3 m². Parametry skříňového kotle zůstaly zachovány. Lokomotiva dostala novou dýmnici o délce 1627 mm, takže uzávěr dýmničních dveří přesahoval před rovinu čelníku a přítokové roury k válcům byly nápadně vyhnuté dozadu, což bylo charakteristickým znakem této řady. Regulátor v prvním parním dómu byl ventilový, komín litinový s obrubou, za ním se nacházela nasávací záklopka vyrovnávače tlaků.
Parní stroj byl rekonstruován na dvojčitý, válcová šoupátka o průměru 250 mm měla vnitřní vstup páry. Dvoupravítkový křižák zůstal, protikliky byly přetočeny, takže dobíhaly. Kola dostala obruče síly 75 mm.
Dále se na lokomotivy dosazovaly napáječe na výfukovou páru a po roce 1935 i tlaková brzda. U rekonstrukcí od roku 1939 byl použit velkotrubnatý přehřívač a s tím souvisela i změna uspořádání trubek v kotli – nově zde bylo 90 žárnic a 33 kouřovek. Výhřevná plocha kotle dále klesla na 155,3 m², plocha přehřívače na 38,3 m².
Výkon lokomotivy stoupl uvedenými úpravami z původních cca 1100 na 1350–1400 koní. Lokomotivy utáhly na rovině vlak o hmotnosti 1400 t rychlostí 58 km/h, na stoupání 5 ‰ 600 t rychlostí 51 km/h a stejnou hmotnost na sklonu 10 ‰ rychlostí 30 km/h.
Zachované lokomotivy
- 434.2218+516.071 KHKD – ve vystavovatelném stavu[1]
- 434.2315+516.098 KHKD – v opravě do provozního stavu[2]
- 434.2298+516.0657 ve sbírkách Národního technického muzea
- 434.2186+516.024 ČD, v opravě do provozního stavu,[3] depo Muzeum ČD DHV Lužná u Rakovníka, v péči LD Praha-Vršovice, od března 2020 opět provozní[4]
- 434.2338+818.0116 (s dyšnou Giesl) na Slovensku – v opravě do provozního stavu, od roku 2023 provozní[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku ČSD-Baureihe 434.2 na německé Wikipedii.
- ↑ DVOJČITÁ PARNÍ LOKOMOTIVA 434.2218 S TENDREM . KHKD . Dostupné online.
- ↑ DVOJČITÁ PARNÍ LOKOMOTIVA 434.2315 S TENDREM . KHKD . Dostupné online.
- ↑ ČD vrátí na koleje dvě unikátní parní lokomotivy, představují důležité železniční památky . České dráhy, 2018-09-06 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-21.
- ↑ 434.2186 . Železniční poklady . Dostupné online.
- ↑ 434.2338 . MDC . Dostupné online. (slovensky)
Literatura
- Kolektiv autorů: Katalog historických železničních vozidel na území Slovenska, Bratislava, 2001
- Bek, J.:Atlas lokomotiv, sv. 5 – Lokomotivy let 1918-1945, NADAS, Praha 1980
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 434.2 na Wikimedia Commons - Popis řady 434.2 Archivováno 8. 5. 2011 na Wayback Machine.