Lepidosauria
V příštím článku se ponoříme do fascinujícího světa Lepidosauria. Od jeho počátků až po jeho význam dnes prozkoumáme všechny aspekty tohoto zajímavého tématu. Objevíme jeho dopad na společnost, jeho vliv v různých oblastech a jak se vyvíjel v čase. Širokým a podrobným přístupem analyzujeme jeho různé aspekty, abychom nabídli kompletní a obohacující panorama. Připojte se k nám na této cestě poznání a objevů o Lepidosauria.
 Lepidosauria | |
|---|---|
_(2348931089).jpg) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Podtřída | Diapsida |
| Infratřída | Lepidosauromorpha |
| Nadřád | Lepidosauria Haeckel, 1866 |
| Řády | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lepidosauria je početný a rozšířený nadřád plazů, kteří jsou obvykle pokrytí částečně se překrývajícími šupinami.[1]
Klasifikace
Zahrnuje řády šupinatí (Squamata), dnes nejpočetnější skupinu plazů, a haterie (Sphenodonta). Šupinatí zahrnují podřády ještěři (Sauria), hadi (Serpentes) a dvouplazi (Amphisbaenia). Prastarý řád Sphenodonta zahrnuje dnes pouze dva recentní druhy haterií, žijících na ostrůvcích poblíž Nového Zélandu. Celkem obsahuje nadřád Lepidosauria přibližně 9000 druhů z celkem 9500 recentních druhů plazů.
Navzdory rozšířenému názoru nebyli populární dinosauři zástupci skupiny šupinatých, nepatřili tedy mezi ještěry ani jejich blízké příbuzné. Dinosauři byli zástupci kladu Archosauria, nikoliv Lepidosauria.[2]
Rozměry
Největšími zástupci tohoto kladu byli druhohorní mosasauři, menší až obří draví mořští plazi, dosahující délky až přes 15 metrů.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Hans-Dieter Sues & Rainer R. Schoch (2023). The oldest known rhynchocephalian reptile from the Middle Triassic (Ladinian) of Germany and its phylogenetic position among Lepidosauromorpha. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.25339
- ↑ SOCHA, Vladimír. Proč dinosauři nejsou ještěři. OSEL.cz . 19. října 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2021/08/26/mosasauri-z-pekelneho-potoka/
Literatura
- Tiago R. Simões; et al. (2018). X-ray computed microtomography of Megachirella wachtleri. Scientific Data. 5: 180244. doi: https://doi.org/10.1038/sdata.2018.244 (výzkum nejstaršího známého šupinatého plaza)
- L. R. Grinham & D. B. Norman (2020). The relationship between body shape, body size and locomotor mode in extant lepidosaurs. Journal of Zoology. doi: https://doi.org/10.1111/jzo.12771
- Ricardo N. Martínez, Tiago R. Simões, Gabriela Sobral & Sebastián Apesteguía (2021). A Triassic stem lepidosaur illuminates the origin of lizard-like reptiles. Nature. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-021-03834-3
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lepidosauria na Wikimedia Commons
