V dnešním světě se Ladislav Grosman stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii, jeho významu ve vědecké oblasti nebo jeho vlivu na kulturu, Ladislav Grosman upoutal pozornost akademiků, vědců, nadšenců a podobně. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ladislav Grosman, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad, analyzujeme jeho důsledky a význam v současném kontextu. Kromě toho prozkoumáme jeho vztah k jiným tématům a jeho vývoj v čase s cílem poskytnout kompletní a obohacující vizi Ladislav Grosman.
Ladislav Grosman | |
---|---|
Narození | 4. února 1921 Humenné |
Úmrtí | 25. ledna 1981 (ve věku 59 let) nebo 18. listopadu 1981 (ve věku 60 let) Tel Aviv nebo Jaffa |
Povolání | spisovatel, scenárista, prozaik, komiksový scenárista, filmový scenárista, překladatel, novinář a vysokoškolský učitel |
Témata | literární tvorba, filmová scenáristika, překlad a žurnalistika |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ladislav Grosman (4. února 1921, Humenné – 25. ledna 1981, Tel Aviv) byl slovenský spisovatel židovského původu. V 60. letech publikoval převážně česky, lze ho tedy vnímat i jako českého spisovatele.
Jeho otec byl řemenář.[1] Protižidovské zákony Slovenského štátu Grosmanovi znemožnily studovat, pracoval tedy jako cihlářský dělník. Poté byl internován v pracovním táboře, ale podařilo se mu uprchnout. V roce 1944 se zapojil do Slovenského národního povstání. Po válce vystudoval Vysokou školu politickou a sociální, později přidal ještě studium psychologie na Vysoké škole pedagogické v Praze. V Praze se ve svých textech přiklonil k češtině. Po okupaci Československa v roce 1968 emigroval do Izraele, kde přednášel slovanské literatury na Bar-Ilanově univerzitě v Tel Avivu.[2]
Vstoupil do literatury roku 1965 novelou Obchod na korze, která tragikomicky líčila atmosféru klerofašistického Slovenského štátu. Text měl mimořádný ohlas, Grosman ho přepracoval i do podoby filmového scénáře, který byl natočen Jánem Kadárem a Elmarem Klosem. Film získal v roce 1966 Oscara, jako dosud jediný slovenský film v historii.[3]
Podobnou tematiku jako Obchod na korze měla i sbírka povídek Nevěsta. V exilu vydal ještě jednu sbírku kratších próz nazvanou Hlavou proti zdi, kde se objevují již i nová prostředí. Z pozůstalosti byla vydána próza Z pekla štěstí.[4]