Ladislav Chudík

V dnešním světě se Ladislav Chudík stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Jeho dopad je vidět v různých aspektech každodenního života, od technologie po kulturu a společnost. Jak se Ladislav Chudík neustále vyvíjí a nabývá nových forem, je zásadní analyzovat jeho vliv a pochopit jeho roli v našem neustále se měnícím světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ladislav Chudík, od jeho počátků až po jeho současný dopad, s cílem poskytnout komplexní pohled na tento fenomén a jeho význam v současnosti.

prof. Ladislav Chudík
Ministr kultury SSR
Ve funkci:
12. prosince 1989 – 29. března 1990
PředchůdcePavel Koyš
NástupceLadislav Snopko
Narození27. května 1924
Hronec, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí29. června 2015 (ve věku 91 let)
Bratislava, SlovenskoSlovensko Slovensko
ChoťAlena Janošková
Alma materStátní konzervatoř v Bratislavě
Profeseherec, filmový herec, televizní herec, divadelní pedagog a vysokoškolský učitel
Oceněnínárodní umělec (1982)
Řád Ľudovíta Štúra řlš 1. třídy (1999)
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2003)
PodpisLadislav Chudík, podpis
CommonsLadislav Chudík
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Chudík (27. května 1924 Hronec – 29. června 2015 Bratislava[1]) byl slovenský herec a divadelní pedagog. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století působil na pozici ministra kultury Slovenské republiky v porevoluční vládě Milana Čiče.

Život

Studoval gymnázium v Kremnici, Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě (1943–1944) a dramatické oddělení Státní konzervatoře v Bratislavě. Od roku 1944 působil v činohře SND. Stal se uznávaným a velmi populárním hercem doma i v zahraničí. Věnoval se i pedagogické práci (roku 1964 získal titul docent). Roku 1968 na čas emigroval do Vídně, ale vrátil se zpět do vlasti.

Z množství jeho televizních rolí patří k nejúspěšnějším postava primáře Sovy v seriálu Nemocnice na kraji města (1977 a 1981). V rozhlase taktéž ztvárnil řadu postav a recitoval literární díla. Za své herecké mistrovství získal mnohá ocenění. V roce 1965 titul zasloužilý umělec, roku 1982 národní umělec a roku 1999 se stal prvním držitelem Ceny Jozefa Kronera za celoživotní dílo. V letech 1989–1990 byl ministrem kultury Slovenské republiky. Byl dvakrát ženatý, jeho druhá manželka Alena byla právničkou.

V roce 2010 obdržel Českého lva jako nejlepší herec ve vedlejší roli za film Kawasakiho růže, o týden později pak cenu Trebbia za celoživotní umělecký přínos.

Významné funkce

Ocenění a vyznamenání

Ocenění

Státní vyznamenání

Čestné občanství

Hronec, Bratislava, Kremnica, Brezno, Trenčianske Teplice

Filmografie

Literatura

(seznam literatury není úplný)[2]

Reference

  1. ↑ Zemřel herec Ladislav Chudík. Novinky.cz . Borgis, 2015-06-29 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-30. 
  2. ↑ Ladislav Chudík . Městská knihovna v Praze . Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Vláda Milana Čiče
Předseda vlády Slovenska
Místopředsedové
Ministři
Český lev za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli

Jiří Lábus (1994) • Marián Labuda (1995) • Andrej Chalimon (1996) • Jiří Kodet (1997) • Miroslav Donutil (1998) • Jiří Bartoška (1999) • Jiří Macháček (2000) • Stanislav Zindulka (2001) • Ivan Trojan (2002) • Ivan Trojan (2003) • Jan Budař (2004) • Miroslav Krobot (2005) • Martin Huba (2006) • Jan Budař (2007) • Vladimír Dlouhý (2008) • Ladislav Chudík (2009) • Vladimír Dlouhý (2010) • Hynek Čermák (2011) • Ondřej Vetchý (2012) • Jiří Lábus (2013) • Jaroslav Plesl (2014) • Kryštof Hádek (2015) • Oldřich Kaiser (2016) • Oldřich Kaiser (2017) • Jan František Uher (2018) • Ladislav Mrkvička (2019) • Jiří Mádl (2020) • Oldřich Kaiser (2021) • Marsell Bendig (2022) • Tomáš Jeřábek (2023) • Stanislav Majer (2024)

Nositelé Krištáľového krídla za divadlo a audiovizuální umění

Ján Ďuriš a Božidara Turzonovová (1997) • Jozef Bednárik / Emília Vášáryová (1998) • Ján Ďurovčík (1999) • Rudolf Biermann / Pavol Mikulík (2000) • Martin Huba / Eva Krížiková (2001) • Ladislav Chudík (2002) • Pavol Barabáš (2003) • Eva Pavlíková (2004) • Ingrid Timková (2005) • Roman Polák (2006) • Mária Kráľovičová (2007) • Diana Mórová (2008) • Ondrej Šoth (2009) • Robert Roth (2010) • Zuzana Kronerová (2011) • Jaroslav Vojtek (2012) • Táňa Pauhofová (2013) • Jozef Vajda (2014) • Ladislav Kaboš (2015) • Zuzana Mauréry (2016) • Tomáš Maštalír (2017) • Miroslav Dvorský (2018) • Juraj Kukura (2019) • Peter Bebjak (2020) • Sláva Daubnerová (2021) • Judit Pecháček (2022) • Jana Oľhová (2023) •