V tomto článku podrobně prozkoumáme Kyselina dusitá, téma, které má významný dopad na různé aspekty současné společnosti. Od svého vzniku upoutal Kyselina dusitá pozornost akademiků, odborníků v oboru a široké veřejnosti a vyvolal debatu a zájem o jeho důsledky. V průběhu let se Kyselina dusitá vyvíjel a získal nové nuance a stal se referenčním bodem, který označoval před a po v různých oblastech. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme různé dimenze Kyselina dusitá, od jeho původu až po jeho relevanci dnes, stejně jako jeho možné budoucí zaměření. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory, které se kolem tohoto fenoménu objevily, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi Kyselina dusitá.
Kyselina dusitá | |
---|---|
![]() | |
![]() | |
Obecné | |
Systematický název | Kyselina dusitá |
Anglický název | Nitrous acid |
Německý název | Salpetrige Säure |
Sumární vzorec | HNO2 |
Vzhled | Slabě namodralý vodný roztok |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7782-77-6 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 47,014 g/mol |
Molární koncentrace cM | 28,16 mol/dm3 (20 °C, 50% vodný roztok) |
Hustota | 1,135 g/cm3 (20 °C, 50% vodný roztok) |
Disociační konstanta pKa | 3,37 (12 °C) 2,44 (20 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina dusitá HNO2 je nestálá, slabá jednosytná kyselina, která je stabilní jen ve studených, zředěných, slabě modře zbarvených vodných roztocích.
Teoreticky ji lze připravit reakcí oxidu dusitého s vodou:
ale vzniklá kyselina dusitá rychle disproporcionuje za vzniku kyseliny dusičné, oxidu dusnatého a vody:
Při reakci oxidu dusičitého s vodou vzniká směs kyseliny dusičné s kyselinou dusitou:
V přírodě byla prokázána jako nepatrná součást smogu (až 10 μg/m3), kde vzniká již uvedenou reakcí oxidu dusičitého s vodní párou, ale téměř okamžitě se dále rozpadá.
Kyselinu dusitou také připravit rozkladem dusitanů silnými kyselinami, např. kyselinou chlorovodíkovou:
Kyselina dusitá tvoří jednu řadu solí, které se nazývají dusitany, a jsou stálé. Například dusitan sodný můžeme připravit reakcí oxidu dusitého s hydroxidem sodným:
Oxid dusičitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny dusité a kyseliny dusičné.[2]
Zředěné a chladné roztoky kyseliny dusité se rychle rozkládají na oxid dusičitý, oxid dusnatý a vodu.
V horkých koncentrovaných roztocích kyseliny dusité při rozkladu vzniká kyselina dusičná, oxid dusnatý a voda.
V organické chemii se používá při přípravě nestálých diazoniových solí z primárních aminů, zejména aromatických. Všeobecně reakcí s kyselinou dusitou jako činidlem lze od sebe odlišit primární, sekundární a terciární aminy; kyselina dusitá se přitom získává uvolněním z dusitanů silnou kyselinou přímo v reakční směsi.