Kunovice (nádraží)

O Kunovice (nádraží) roste zájem, ať už kvůli jeho dopadu na společnost, nebo kvůli jeho významu ve vědecké oblasti. Po desetiletí přitahoval Kunovice (nádraží) pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti díky svému významu v různých aspektech každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kunovice (nádraží), od jeho původu a vývoje až po jeho dnešní vliv. Budeme analyzovat, jak Kunovice (nádraží) formoval svět, ve kterém žijeme, a jaké perspektivy se kolem tohoto tématu otevírají. Kromě toho prozkoumáme etické a morální důsledky, které může Kunovice (nádraží) přinést, aniž bychom zanedbávali pokroky, kterých bylo v této oblasti dosaženo.

Kunovice
Staniční budova
Staniční budova
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
MěstoKunovice
Souřadnice49°3′7,03″ s. š., 17°28′13,14″ v. d.
Kunovice
Kunovice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice345959
Tratě340, 341
Nadmořská výška180 m n. m.
V provozu od1. dubna 1883
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z CDP Přerov)
Dopravní koleje5 + 1 kusá
Nástupiště (nástupní hrany)3 (4)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava (autobusy)
Služby ve staniciBariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunovice je železniční stanice v centrální části okresního města Uherské Hradiště ve Zlínském kraji nedaleko řeky Olšavy. Nachází se v jižní části uheršťskohradišťské aglomerace, na neelektrizovaných jednokolejných tratích 340 a 341. Blíže centru města se nachází železniční zastávka Kunovice zastávka.

Historie

Stanice byla otevřena 1. dubna 1883 společností Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) v úseku ze Starého Města u Uherského Hradiště (ta do té doby nesla německý název Ungarisch Hradisch) do koncové stanice v Uherském Brodě, dle typizovaného stavebního vzoru.

1. června 1887 byla do stanice zaústěna trať společnosti Rakouská společnost státní dráhy (StEG) na úseku z Bzence do Kunovic, StEG převzala také původní místní dráhu. 28. října 1888 byla trať z již položené železnice v Uherském Brodě prodloužena budováním tzv. Vlárské dráhy směrem na Slovensko, která tak završila původní projekt společnosti Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou.

Po zestátnění StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Popis

Nachází se zde dvě nekrytá ostrovní modernizovaná nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště. Stanice je vybavena elektronickým informačním systémem pro cestující. Dlouhodobě se uvažuje o rekonstrukci a elektrizaci Vlárské dráhy.

Reference

  1. ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze . Rev. 2011 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Vlárská dráha

Brno hlavní nádraží – Brno-Černovice – Odb Brno-Černovice – Brno-Slatina – Šlapanice zastávka – Šlapanice – Ponětovice – Blažovice – Křenovice dolní nádraží – Slavkov u Brna – Křižanovice – Marefy – Bučovice – Nevojice – Nesovice – Brankovice – Nemotice – Jestřabice – Bohuslavice u Kyjova – Kyjov – Kyjov zastávka – Vlkoš – Vracov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Veselí nad Moravou-Milokošť – Uherský Ostroh – Ostrožská Nová Ves – Ostrožská Nová Ves lázně – Kunovice zastávka – Kunovice – Vésky – Popovice u Uherského Hradiště – Hradčovice – Havřice – Uherský Brod – Újezdec u Luhačovic – Šumice – Nezdenice – Záhorovice – Bojkovice – Bojkovice město – Pitín zastávka – Pitín – Hostětín – Slavičín – Divnice – Bohuslavice nad Vláří – Popov – Bylnice – Svatý Štěpán – Vlárský průsmyk – státní hranice CZ/SK – Horné Srnie – Nemšová – Trenčianska Teplá