Bojkovice (nádraží)

Dnes je Bojkovice (nádraží) tématem velkého zájmu a významu v moderní společnosti. Po mnoho let je Bojkovice (nádraží) předmětem debat, diskuzí a analýz v různých oblastech a disciplínách. Jeho význam přesahuje hranice a má velký dopad na každodenní životy lidí. Bojkovice (nádraží) je předmětem studia, výzkumu a vývoje a jeho vliv je v dnešním světě stále patrnější. V tomto článku prozkoumáme téma Bojkovice (nádraží) do hloubky, prozkoumáme jeho různé aspekty a problémy a také jeho dopad na společnost a každodenní život.

Bojkovice
Staniční budova v Bojkovicích
Staniční budova v Bojkovicích
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
MěstoBojkovice
Souřadnice49°2′9,8″ s. š., 17°47′43,64″ v. d.
Bojkovice
Bojkovice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice331850
TraťVlárská dráha
Nadmořská výška265 m n. m.
V provozu od28. října 1888
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z CDP Přerov)
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)2 (3)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaStanoviště autobusů nedaleko stanice
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaBezbariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bojkovice jsou železniční stanice na jižním okraji města Bojkovice v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji nedaleko řeky Olšavy. Leží na neelektrizované a jednokolejné části Vlárské dráhy. V obvodu stanice se nachází rovněž železniční zastávka Bojkovice město.

Historie

Stanice byla otevřena 28. října 1888 při zprovoznění úseku z Uherského Brodu do Trenčianské Teplé v rámci budování tzv. Vlárské dráhy Rakouské společnosti státní dráhy (StEG) směrem na Slovensko, která tak završila původní projekt společnosti Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou.

Po zestátnění StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1] Ve 2. polovině 20. století byla staniční budova nahrazena novostavbou lépe vyhovující požadavkům osobní dopravy.

Popis

Nachází se zde dvě nekrytá jednostranná nástupiště, k příchodu na nástupiště č. 2 slouží přechod přes kolej. Stanice je vybavena elektronickým informačním systémem pro cestující.

Reference

  1. ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze . Rev. 2011 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Vlárská dráha

Brno hlavní nádraží – Brno-Černovice – Odb Brno-Černovice – Brno-Slatina – Šlapanice zastávka – Šlapanice – Ponětovice – Blažovice – Křenovice dolní nádraží – Slavkov u Brna – Křižanovice – Marefy – Bučovice – Nevojice – Nesovice – Brankovice – Nemotice – Jestřabice – Bohuslavice u Kyjova – Kyjov – Kyjov zastávka – Vlkoš – Vracov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Veselí nad Moravou-Milokošť – Uherský Ostroh – Ostrožská Nová Ves – Ostrožská Nová Ves lázně – Kunovice zastávka – Kunovice – Vésky – Popovice u Uherského Hradiště – Hradčovice – Havřice – Uherský Brod – Újezdec u Luhačovic – Šumice – Nezdenice – Záhorovice – Bojkovice – Bojkovice město – Pitín zastávka – Pitín – Hostětín – Slavičín – Divnice – Bohuslavice nad Vláří – Popov – Bylnice – Svatý Štěpán – Vlárský průsmyk – státní hranice CZ/SK – Horné Srnie – Nemšová – Trenčianska Teplá