V současnosti je Kunhuta Lokýtkovna tématem, které zaujalo mnoho lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro technologie, Kunhuta Lokýtkovna vyvolal neustálý dialog a debatu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kunhuta Lokýtkovna a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od své historie až po potenciální budoucnost má Kunhuta Lokýtkovna moc změnit způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Doufáme, že prostřednictvím hloubkové analýzy poskytneme jasnější pohled na Kunhuta Lokýtkovna a jeho dnešní důležitost.
Kunhuta Lokýtkovna | |
---|---|
Narození | 1295? |
Úmrtí | 9. dubna 1331/1333? Wittenberg |
Pohřbena | Františkánský klášter ve Wittenbergu |
Manželé | Bernard Svídnický Rudolf I. Saský |
Potomci | Boleslav II. Malý Jindřich II. Svídnický Konstancie Svídnická Alžběta Svídnická Beáta Měšek Saský |
Dynastie | Piastovci |
Otec | Vladislav I. Lokýtek |
Matka | Hedvika Kališská |
Příbuzní | Kazimír III. Veliký a Alžběta Polská (sourozenci) Anna Svídnická (vnučka) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kunhuta Lokýtkovna (polsky Kunegunda Łokietkówna, německy Kunigunde von Polen, 1295?– 9. dubna 1331/1333,? Wittenberg) byla kněžna svídnická, javorská a minsterberská, později vévodkyně sasko-wittenberská, pocházející z rodu Piastovců.
Byla nejstarší z dětí břestsko-kujavského a velkopolského knížete a pozdějšího polského krále Vladislava Lokýtka a jeho ženy Hedviky Kališské. Její bratr Kazimír III. Veliký byl posledním Piastovcem na polském trůnu a sestra Alžběta se stala uherskou královnou a matkou dalšího polského krále Ludvíka I.
Kolem roku 1310 se provdala za Bernarda Svídnického pocházejícího ze slezské větve Piastovců a porodila mu dva syny a tři dcery. Dva roky po Bernardově smrti se stala druhou manželkou sasko-wittenberského vévody Rudolfa. Z manželství se narodil jeden syn. Byla pohřbena ve františkánském klášteře ve Wittenbergu, který byl časem zrušen a během vykopávek v roce 1883 byly nalezené kosterní pozůstatky příslušníků askánské dynastie přesunuty do místního zámeckého kostela.[1]
Svídnická kněžna![]() | ||
---|---|---|
Předchůdce: Beatrix Braniborská |
1310–1326 Kunhuta Lokýtkovna |
Nástupce: Anežka Habsburská Kateřina Uherská |
Javorská kněžna![]() | ||
---|---|---|
Předchůdce: Beatrix Braniborská |
1310–1312 Kunhuta Lokýtkovna |
Nástupce: Anežka Přemyslovna |
Lvovská kněžna![]() | ||
---|---|---|
Předchůdce: Beatrix Braniborská |
1310–1312 Kunhuta Lokýtkovna |
Nástupce: Anežka Přemyslovna |
Minsterberská kněžna![]() | ||
---|---|---|
Předchůdce: součást javorsko-svídnického knížectví |
1312–1322 s Gutou Minsterberskou od r. 1321 Kunhuta Lokýtkovna |
Nástupce: Guta Minsterberská |
Sasko-wittenberská vévodkyně![]() | ||
---|---|---|
Předchůdce: Judita Braniborská |
1328–1333 Kunhuta Lokýtkovna |
Nástupce: Anna z Lindow-Rupinu |