Anežka Přemyslovna (1305)
Téma Anežka Přemyslovna (1305) upoutalo pozornost a zájem lidí z celého světa. Od svého historického původu až po svou relevanci dnes byl Anežka Přemyslovna (1305) předmětem debat, analýz a studií odborníků v této oblasti. Různé aspekty související s Anežka Přemyslovna (1305), jako je jeho dopad na společnost, jeho vliv na populární kulturu a jeho role ve vývoji technologií, byly předmětem rozsáhlého výzkumu a úvah. Tento článek se snaží řešit a ponořit se do důležitosti a relevance Anežka Přemyslovna (1305) a nabízí podrobnou a úplnou analýzu, která čtenářům umožní plně porozumět tomuto fascinujícímu tématu.
| Anežka Přemyslovna | |
|---|---|
| javorská a lvovská kněžna | |
 Společná náhrobní deska Anežky a Jindřicha Javorského | |
| Narození | 15. června 1305 Praha |
| Úmrtí | 1336 (ve věku 30–31 let) nebo 1337 (ve věku 31–32 let) |
| Manžel | Jindřich I. Javorský |
| Dynastie | Přemyslovci |
| Otec | Václav II. Český |
| Matka | Eliška Rejčka |
| Příbuzní | Jan Volek, Václav III. Český, Markéta Přemyslovna, Eliška Přemyslovna, Anna Přemyslovna a Anežka Přemyslovna (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anežka Přemyslovna (15. červen 1305 – 1336/1337?) byla kněžna javorská a lvovská, nejmladší dcera českého a polského krále Václava II.
Život
Anežka se narodila z druhého manželství Václava II. s polskou dědičkou Richenzou, dcerou zavražděného Přemysla Velkopolského. Král Václav zemřel šest dní[1] po Anežčině příchodu na svět na tuberkulózu a králem se stal zanedlouho zavražděný Václav III.
Po Václavovi nastoupil na český trůn Jindřich Korutanský a po něm Rudolf Habsburský. Rudolf se oženil s Anežčinou matkou Rejčkou, díky níž měl nárok i na polskou korunu, ale náhle skonal již po roce panování. Poté se Rejčka stala bohatou královnou vdovou a po čase blízkou přítelkyní Jindřicha z Lipé.
Anežka sdílela matčin osud až do své svatby v roce 1316. V období neshod mezi králem Janem Lucemburským a představiteli české šlechty byla Anežka matkou provdána za slezského knížete Jindřicha Javorského. Ženichovo území sousedilo se severočeskými statky královnina milence, jehož lze tušit jako iniciátora sňatku.[2]
Manželství zůstalo bezdětné. Ovdovělý Jindřich se podruhé již neoženil a zůstal sám až do své smrti o devět let později.[3]
Manželé měli společnou náhrobní tumbu v již zrušeném klášteře františkánů ve Slezském Lvůvku. Dochovala se z ní jen náhrobní deska s jejich postavami, vynikající sochařské dílo poklasické slezské gotiky. Je vystavena v síni radnice ve Slezském Lvůvku.
Předci
Odkazy
Reference
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 282.
- ↑ Charvátová, str. 268
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-19.
Literatura
- Jaroslav Čechura, Jiří Mikulec, František Stellner, Lexikon českých panovnických dynastií, Praha 1996, s. 10-11.
- Jasiński K., Rodowód Piastów śląskich, t. 2, s. Wrocław 1975, s. 24-26.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 17.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 97.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anežka Přemyslovna na Wikimedia Commons - (německy) www.genealogie-mittelalter.de
Javorská kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kunhuta Lokýtkovna |
1316–1336/37 Anežka Přemyslovna (1305) |
Nástupce: Anežka Habsburská |
Lvovská kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kunhuta Lokýtkovna |
1316–1336/37 Anežka Přemyslovna (1305) |
Nástupce: Anežka Habsburská |
