Kuneš Kunz

V tomto článku věnovaném Kuneš Kunz se ponoříme do fascinujícího tématu, které zaujalo lidi po celém světě. V tomto směru prozkoumáme nejrelevantnější a nejpůsobivější aspekty související s Kuneš Kunz, ponoříme se do jeho historie, charakteristik a současných výzev. Od jeho počátků až po současnou situaci budeme do hloubky analyzovat význam Kuneš Kunz a jeho vliv v různých oblastech. Doufáme, že prostřednictvím této cesty poskytneme komplexní a obohacující vizi Kuneš Kunz a vyzveme naše čtenáře, aby se zamysleli a dozvěděli se více o tomto vzrušujícím tématu.

Konrád Kuneš Kunz
Kuneš Kunz (1886)
Kuneš Kunz (1886)
Narození18. února 1846
Kunštát
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. června 1890 (ve věku 44 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povoláníspisovatel a novinář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konrád Kuneš Kunz (18. února 1846 Kunštát[1] – 17. června 1890 Brno[2]) byl moravský veřejný činitel a novinář, organizátor českojazyčného školství a kultury v Brně.

Život

Pocházel z chudé vlastenecké rodiny; jeho otec byl známý mezi sousedy odvážným rozšiřováním spisů Karla Havlíčka. Vystudoval reálnou školu v Brně a nastoupil do zaměstnání jako úředník zemské správy. Od 60. let se účastnil veřejného života. Stal se členem výboru Sokola a organizoval Sokolské slavnosti. Během jeho místopředsednictví byla brněnská organizace rozpuštěna kvůli politickým projevům ve Střelicích.[3]

Roku 1877 se zapojil do úsilí k otevření české školy. V té době byly všechny školy v Brně německé, s výjimkou jedné cvičné při učitelském ústavu. Když ta měla být přemístěna do odlehlé budovy, rozhodl se Kunz společně s dalšími brněnskými vlastenci (Bedřich Hoppe, Wolfgang Kusý, Josef Svatopluk Wurm) k založení soukromé. Byl to obtížný úkol. Nejprve museli získat povolení. Jakmile se to podařilo, začalo neméně náročné přesvědčování rodičů k zápisu svých dětí; mnozí, zejména řemeslníci závislí na německých zákaznících, měli obavy z následků. Škola byla otevřena na Starém Brně roku 1878 a v prvním roce ji navštěvovalo pouhých 33 dětí. Místnost poskytla Beseda, s učebními pomůckami pomohli místní řemeslníci. Ke správě bylo zřízeno kuratorium, po roce přejmenované na Matici školskou, jejímž předsedou byl Bedřich Hoppe. Kunz zastával funkci pokladníka a s rostoucím počtem žáků bylo jeho ukolem získat dostatek finančních prostředků. Založením matiční školy nastal rozvoj českojazyčného školství v Brně; během následujících deseti let tam vznikly další tři základní a sedm mateřských škol, do kterých v roce 1888 chodilo 2200 dětí.[3]

Kunz se účastnil i činnosti dalších občanských sdružení – působil ve výborech záložny cyrilometodějské, družstva Národního divadla Brno, Matice Besedního domu, akciové tiskárny moravské, českého čtenářského spolku a hospodářského spolku.[3]

Důležitá byla i jeho činnost novinářská. V článcích poukazoval na nepravosti ve veřejné správě, což občas vyvolávalo nevůli místních Němců.[4] V roce 1881 se pokusil svépomocí o zavedení rovnoprávných česko-německých nárožních tabulek.[5]

Kunz byl jako úředník předčasně penzionován 1. listopadu 1885 kvůli oční chorobě (přinejmenším to byl oficiální důvod). I nadále ale veřejně působil.[3] Za zásluhy ho jmenovali čestným občanem rodného Kunštátu.[4] Zemřel na zápal plic.[5] Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně[6].

Odkazy

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c d ž. Kuneš Kunz. Zlatá Praha. 3. 1888, roč. 5, čís. 16, s. 251. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Kuneš Kunz. Humoristické listy. 8. 1886, roč. 28, čís. 32, s. 264. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Encyklopedie Brna
  6. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz . 2004 . Dostupné online. 

Externí odkazy