V dnešním světě je Kraví hora (Krkonoše) téma, které si získalo velkou relevanci a upoutalo pozornost širokého publika. Od svých počátků až do současnosti hraje Kraví hora (Krkonoše) zásadní roli ve společnosti a ovlivňuje lidi všech věkových kategorií a životních stylů. Jeho dopad se projevil v různých oblastech, od kultury a zábavy až po politiku a ekonomiku. V tomto článku dále prozkoumáme důležitost a dopad Kraví hora (Krkonoše), analyzujeme jeho historické aspekty, současné implikace a budoucí potenciál.
Kraví hora | |
---|---|
![]() Posed na vrcholu Kraví hory, v pozadí Sněžka | |
Vrchol | 1072[1] m n. m. |
Prominence | 94 m ↓ Malá Úpa, U Kostela |
Izolace | 1 km → Jelení hora |
Seznamy | Tisícovky v Česku #228 Hory a kopce Krkonoš |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Krkonoše / Krkonošské rozsochy / Růžohorská hornatina / Maloúpská rozsocha |
Souřadnice | 50°43′8″ s. š., 15°48′17″ v. d. |
![]() ![]() Kraví hora | |
Povodí | Malá Úpa → Úpa → Labe |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kraví hora (německy Kuhberg) je vrchol v České republice ležící v Krkonoších v severní části okresu Trutnov.
Kraví hora se nachází uprostřed roztroušené zástavby obce Malá Úpa ve východních Krkonoších. Je poněkud utopená mezi Lysečinskou horou na východě a Jelení horou na západě, které jsou přibližně o sto metrů vyšší. Přesto je masív Kraví hory téměř po celém obvodu poměrně jasně ohraničen okolními hluboce zaříznutými údolími. Pouze na severovýchodě na ní navazuje náhorní plošina, která ji propojuje s masívem Pomezního hřebenu. Od hraničního přechodu na Pomezních Boudách leží vrchol Kraví hory asi 3,5 km na jih.
Až na náhorní plošinu přiléhající k jejímu severovýchodnímu svahu je Kraví hora na všech stranách obtékána vodními toky tekoucími v hluboce zaříznutých údolích. Na západní straně se jedná o Malou Úpu, na severu o Rennerův potok, na východě pak o dnes bezejmenný potok dříve nesoucí německý název Plader Bach. Oba zmíněné potoky jsou levými přítoky Malé Úpy.
Celý povrch hory býval pokryt smrkovou monokulturou. Vrcholové partie a některé části svahů byly v nedávné době vykáceny a nyní jsou pokryty zvolna zarůstajícími pasekami. Největší zbylý pás lesa se nachází na západním svahu.
Dopravně jsou svahy Kraví hory pokryty systémem několika neveřejných vrstevnicových lesních cest různé kvality. Hlavní přístupová cesta k nim vede ze severovýchodu. Turistické trasy vrcholovými partiemi hory neprocházejí.
Prostor Kraví hory je prost významnějších staveb. V údolí, které z východu k hoře přiléhá, se nachází množství malebných krkonošských chalup. Severovýchodně od vrcholu bylo v osmdesátých letech vybudováno vedení vysokého napětí. Jeho výškově výrazné ocelové příhradové stožáry jsou pro okolní krajinu a výstavbu značně hyzdící.