V dnešní době je Jelení hora (Krkonoše) téma, které se v dnešní společnosti stává stále aktuálnějším. S rozvojem technologií a globalizací se Jelení hora (Krkonoše) stal základním aspektem v každodenním životě lidí. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Jelení hora (Krkonoše) zanechal významnou stopu ve způsobu, jakým komunikujeme se světem kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jelení hora (Krkonoše), od jeho dopadu na duševní zdraví až po jeho vliv na globální ekonomiku. Podíváme se také na to, jak se Jelení hora (Krkonoše) vyvíjel v průběhu času a jak ovlivnil různé komunity a kultury po celém světě. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit porozumět důležitosti a důsledkům Jelení hora (Krkonoše) v moderní společnosti.
Jelení hora | |
---|---|
![]() Jelení hora z úbočí Růžové hory | |
Vrchol | 1173[1] m n. m. |
Prominence | 29 m ↓ Na Kose |
Izolace | 1,4 km → Svorová hora |
Seznamy | Tisícovky v Česku #136 Hory a kopce Krkonoš |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Krkonoše / Krkonošské rozsochy / Růžohorská hornatina / Růžohorská rozsocha |
Souřadnice | 50°43′11″ s. š., 15°47′0″ v. d. |
![]() ![]() Jelení hora | |
Povodí | Malá Úpa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jelení hora (německy Löwenberg - Lví vrch) je vrchol o nadmořské výšce 1173 m n. m. ležící v České republice ve východních Krkonoších.
Jelení hora se nachází na území obce Malá Úpa ve vzdálenosti asi 3,5 km jihovýchodně od nejvyšší hory Krkonoš Sněžky. Kromě severozápadní strany všechny svahy hory překonávají značná převýšení a jsou prudké. V prudkosti vyniká zejména západní svah spadající do Lvího dolu. Severozápadně od vrcholu navazuje úzký hřeben a terén se v něm mírně svažuje do nehlubokého sedla (1144 m n. m.). Jelení hora je zakončením rozsochy vybíhající jižním směrem z asi 2,7 km vzdálené Svorové hory.
Kromě severozápadní strany, kde na ni navazuje úzký hřeben, je Jelení hora obklopena hluboce zaříznutými údolími. Pod východním svahem protéká řeka Malá Úpa, pod jižním a západním svahem její pravý přítok Jelení potok, severní svah odvodňuje rovněž pravý přítok Seidlova strouha.
Celý povrch hory býval pokryt smrkovou monokulturou, která byla na svazích částečně vykácena. V okolí vrcholu se les dosud dochoval.
Jedinou významnější komunikací je neveřejná zpevněná lesní cesta stoupající po úbočí hory od severozápadu ze Lvího dolu. Cesta se přibližně v nadmořské výšce 1050 - 1100 metrů obtáčí kolem vrcholu, napojuje obě horské osady nacházející se na svazích hory (Šímovy Chalupy na jižním a Niklův Vrch na severovýchodním) a pokračuje severním směrem do Horní Malé Úpy. V nedávné době byla po této komunikaci vedena žlutá turistická značka. Nedlouho po vyznačení byla ale opět zrušena. Přímo přes vrchol žádná významnější cesta nevede ani zde nejsou žádné stavby.