Konceptní písmo

V tomto článku bude Konceptní písmo analyzován z různých úhlů pohledu, abychom mohli nabídnout širokou a podrobnou vizi tohoto tématu. Budou se zabývat historickými, kulturními, sociálními, politickými a ekonomickými aspekty souvisejícími s Konceptní písmo s cílem porozumět jeho dopadu na současnou společnost. Budou prezentovány nejnovější výzkumy, názory odborníků a svědectví lidí, kteří měli zkušenosti související s Konceptní písmo. Prostřednictvím této vyčerpávající analýzy se snažíme poskytnout čtenáři hluboké a úplné porozumění Konceptní písmo, což mu umožní vytvořit si informovaný názor a obohatit své znalosti na toto téma.

ikona
Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.
Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.
Konkrétní problémy: japonština
Stránka čínského textu ve čtyřech sloupcích
Stránka Textu o tisíce znacích v konceptním a vzorovém písmu, Č’ Jung, 7. století

Konceptní písmo (čínsky v českém přepisu cchao-šu, pchin-jinem cǎoshū, znaky zjednodušené 草书, tradiční 草書) je styl písma čínské kaligrafie, který se vyvinul v chanském období, ve druhé polovině 1. století př. n. l., jako zběžný rychlopis pro soukromé použití. Je rychleji psané než běžné vzorové, nebo i kurzivní písmo, avšak pro neobeznámené čtenáře i hůře čitelné.

Historie

Stránka čínského textu v šesti sloupcích
Ukázka konceptního písma Sun Kuo-tchinga, detail předmluvy z jeho Pojednání o kaligrafii z roku 687, Národní palácové muzeum, Tchaj-pej

Konceptní písmo se vyvinulo ve druhé polovině 1. století př. n. l. v chanské Číně jako neformální rychlopis zjednodušením úřednického písma li-šu.[1] Starší konceptní písmo je označováno za chanské konceptní (čínsky v českém přepisu čang-cchao, pchin-jinem zhāngcǎo, znaky 章草).[2] Mistry v něm byli pozdně chanští kaligrafové Čang Č’ a Čung Jou.[3] Ve 3. – 7. století se zformovalo konceptní písmo současného typu, tzv. nové konceptní (čínsky v českém přepisu ťin-cchao, pchin-jinem jīncǎo, znaky 今草),[2] rozvíjející se paralelně s vývojem vzorového písma. K předním kaligrafům tvořícím v konceptním písmu v tomto období patřili Cchuej Jüan, Wang Si-č’ a Wang Čchia.[3] Také Wang Sien-č’ vynikl v tomto stylu, přičemž jako první začal psát i několik znaků jedním tahem.[4]

V tchangském období se objevilo „bláznivé konceptní písmo“ (čínsky v českém přepisu kchuang-cchao, pchin-jinem kuángcǎo, znaky 狂草), tato krajně zjednodušená varianta čínských znaků zůstala pro svou nízkou čitelnost mimo praktické použití, pro některé kaligrafy se však stala prostředkem uměleckého vyjádření.[5]

Vedle písma vzorového (kchaj-šu) a kurzivního (sing-šu) patřilo konceptní písmo mezi tři základní styly čínské kaligrafie v nichž byla napsána většina kaligrafických textů.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ZÁDRAPA, Lukáš; PEJČOCHOVÁ, Michaela. Čínské písmo. Praha: Academia, 2009. 298 s. (Orient; sv. 5). ISBN 978-80-200-1755-0. S. 159. . 
  2. ↑ a b Zádrapa, Pejčochová, s. 160.
  3. ↑ a b THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies . Rev. 2011-3-23 . Kapitola The Chinese Script – Writing Styles. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Zádrapa, Pejčochová, s. 200.
  5. ↑ Zádrapa, Pejčochová, s. 215.
  6. ↑ Zádrapa, Pejčochová, s. 184

Literatura

  • ZÁDRAPA, Lukáš; PEJČOCHOVÁ, Michaela. Čínské písmo. Praha: Academia, 2009. 298 s. (Orient; sv. 5). ISBN 978-80-200-1755-0. 

Externí odkazy

Styly čínského písma