Klínská brána
V dnešním světě se Klínská brána stává stále aktuálnějším tématem zájmu. S významným dopadem na různé aspekty společnosti vyvolal Klínská brána rozsáhlou diskusi a zájem v různých sektorech. Od svého vlivu na ekonomiku až po dopad na zdraví je Klínská brána tématem, které je předmětem studia a analýzy odborníků a akademiků z celého světa. S cílem objasnit a prohloubit porozumění Klínská brána se tento článek bude zabývat různými aspekty souvisejícími s tímto tématem, aby poskytl širokou a podrobnou představu o jeho důležitosti a dopadu v současnosti.
| Klínská brána | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 18. století |
| Pojmenováno po | Klíny |
| Poloha | |
| Adresa | Klíny,  Česko |
| Souřadnice | 50°39′33,84″ s. š., 13°31′8,04″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klínská brána bývala jednou ze staveb rozmístěných v pravidelných vzdálenostech na hranicích s Německem. Obdobné objekty se údajně nacházely mezi Flájemi a Německým Mníškem (dnes Deutscheinsiedel). Mívaly podobu otevřené stodoly a dlouhou dobu tvořily součást Flájské obory, jejíž hranice je dnes zasazena o kilometr více do vnitrozemí. K jejímu založení došlo pravděpodobně krátce po vystavění loveckého zámečku Lichtenwald, což bylo někdy mezi lety 1761–1765. Název Klínská brána se poprvé objevuje až kolem roku 1890, kdy obora dosáhla své největší rozlohy (cca 2575 ha). Brána zároveň až do roku 1945 sloužila jako hraniční přechod. Následně nebyla využívána a okolo roku 1955 při vytváření hraničního pásma zanikla. K obnově turistického hraničního přechodu na tomto místě došlo až 21. prosince 2007 v souvislosti se vstupem ČR do Schengenského prostoru. Vlastní budova však již obnovena nebyla.