V dnešním světě je Kakostotvaré tématem, které upoutalo pozornost a zájem milionů lidí po celém světě. Ať už díky svému dopadu na společnost, jeho významu v populární kultuře nebo jeho významu v historii, Kakostotvaré dokázal překročit hranice a generace a stal se tématem diskusí a debat v různých oblastech. Od svého vzniku až po současnost zanechala Kakostotvaré svou stopu v životech lidí, označovala před a po ve způsobu, jakým vidíme svět. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a dimenze Kakostotvaré, analyzujeme jeho vliv v různých oblastech a jeho roli v současné společnosti.
![]() | |
---|---|
Pelargónie Pelargonium betulinum | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | kakostotvaré (Geraniales) Juss. ex Bercht. & J.Presl, 1820 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kakostotvaré (Geraniales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. Zahrnuje dvě čeledi. V české květeně je zastoupena pouze čeleď kakostovité.
Řád kakostotvaré zahrnuje spíše byliny. Poměrně časté jsou jednoduché listy s dlanitou žilnatinou. Mezi společné znaky patří zejména tyčinky umístěné naproti korunním lístkům, nektária umístěná vně tyčinek a žlaznatě ukončené zuby na listech.[1]
Řád v současném pojetí zahrnuje celkem 830 druhů v 16 rodech a 2 čeledích. Převážná většina druhů je soustředěna v čeledi kakostovité (Geraniaceae).[2] Zástupci se vyskytují po celém světě, převážně však mimo nížinné tropy. V květeně České republiky stejně jako v evropské květeně je řád zastoupen pouze 2 rody čeledi kakostovité (Geraniaceae).
Představa o příbuzenských vztazích v rámci řádu kakostotvaré se s nástupem molekulárních metod výrazně posunula. V minulosti byly do tohoto řádu řazeny např. čeledi šťavelovité (Oxalidaceae), malpígiovité (Malpighiaceae), kacibovité (Zygophyllaceae), vítodovité (Polygalaceae) a krameriovité (Krameriaceae).[1] V rámci systému APG prošlo pojetí čeledí tohoto řádu různými změnami. V APG I bylo rozlišováno celkem 5 čeledi: Francoaceae, Geraniaceae, Greyiaceae, Ledocarpaceae, Melianthaceae a Vivianiaceae. V APG II byly čeledi Francoaceae a Greyiaceae vřazeny do Melianthaceae, v APG III pak čeleď Ledocarpaceae do Vivianiaceae. V systému APG IV pak došlo k dalším změnám a bývalé čeledi Greyiaceae, Ledocarpaceae, Melianthaceae a Vivianiaceae byly sloučeny do Francoaceae. Řád Geraniales tak v současné taxonomii zahrnuje jen 2 čeledi: Geraniaceae a Francoaceae.
Zatímco čeleď Vivianiaceae byla i v klasických taxonomických systémech řazena po bok čeledi kakostovité, rody z čeledi Melianthaceae byly řazeny do jiných řádů, nejčastěji mýdelníkotvaré (Sapindales) a lomikamenotvaré (Saxifragales).[2][3]
Jako okrasné rostliny se pěstují zejména pelargonie (Pelargonia) a kakosty (Geranium) z čeledi kakostovité (Geraniaceae). Z některých pelargónií se také získávají silice.