Dnes je Kaštelský záliv tématem, které nadále vyvolává zájem a debaty v různých oblastech. Kaštelský záliv je již léta předmětem výzkumů, diskusí a úvah mezi odborníky a lidmi zajímajícími se o toto téma. Jeho význam spočívá v jeho vlivu na základní aspekty společnosti, kultury a každodenního života. V tomto článku se ponoříme do světa Kaštelský záliv, abychom prozkoumali jeho různé aspekty a porozuměli jeho dnešnímu dopadu. Prostřednictvím hloubkové analýzy se budeme snažit osvětlit klíčové aspekty Kaštelský záliv a jeho význam v současném světě.
Kaštelský záliv | |
---|---|
![]() Kaštelský záliv, v popředí město Trogir | |
Maximální hloubka | 60 m |
Šířka | ±6,5 km |
Délka | ±18 km |
Zeměpisné souřadnice | 43°31′0,01″ s. š., 16°22′0,01″ v. d. |
Nadřazený celek | Jaderské moře, Atlantský oceán |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Přítoky | Jadro |
Kaštelský záliv, případně Kaštelanský záliv, zřídka též Lintar (chorvatsky Kaštelanski zaljev), je uzavřený záliv na pobřeží Jaderského moře.
Na severní a severovýchodní straně je záliv ohraničen pevninou, jihovýchodní stranu uzavírá Splitský poloostrov, ze západu ostrov s historickým centrem města Trogir a na a jihozápadě ostrov Čiovo.
Název zálivu je odvozen od souměstí sedmi obcí zvaných souhrnně Kaštela. Ty se rozkládají podél celého severního pobřeží zálivu. Komě nich na pobřeží zálivu leží také další města a obce:
Do zálivu se u města Solin vlévá řeka Jadro a poblíž Trogiru potok Pantana. Ve vodách zálivu je také několik malých ostrovů a ostrůvků, např. Školjić, Galera, Barbarinac nebo Šilo.