Josef Holeček

Josef Holeček
Narození27. února 1853
Stožice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. března 1929 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníspisovatel, jazykovědec, novinář, překladatel a básník
Národnostčeská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska v Praze-Smíchov (Holečkova 6)

Josef Holeček (27. února 1853 Stožice – 6. března 1929 Praha) byl český spisovatel s regionálním zaměřením na jižní Čechy, představitel realismu, ruralismu a tzv. venkovské prózy. Dále působil jako překladatel a novinář.

Život

Rodina

Narodil se v selské rodině Vojtěcha Holečka (* 1813) a Kateřiny Blahové (1829–1866) ze Žďáru. Měl sedm sourozenců, kromě pěti, kteří se nedožili jednoho roku, čtyři vlastní: Annu (* 1855), Vácslava (* 1857), Jana (* 1860) a Františka Xavera (1865–1934), redaktora v Chicagu, a další tři z druhého manželství otce s Eleonorou Blahovou (1840/1841–1927), sestrou Kateřiny: Marii Vaněrovou (1869–1953), Eleonoru Vaněrovou (* 1871) a Kateřinu (* 1875), řádovou sestru a učitelku. Josef si 16. listopadu 1889 vzal za manželku Zdenku Zemanovou (1870–1940). Měli spolu tři děti: Jaronyma (1891–1941), legionářského spisovatele, PhDr. Dariu Podlipskou (1896–1959), překladatelku a PhDr. Jelenu Dolanskou-Heidenreichovou (1899–1980), zpěvačku a pedagožku.

Mládí a studium

Studovat začal v Písku, kde se spřátelil s Františkem Heritesem, dále v Českých Budějovicích a potom, jak sám napsal ve vzpomínkách, ho srdce táhlo do Tábora – na reálné gymnázium.

V Táboře na gymnáziu Holeček obdivoval ředitele Václava Křížka. Vzpomíná na něho: „Křížek, učený, osvícený a na slovo vzatý Čech a Slovan. Nekrčí se a neomlouvá za svůj slovanský původ a také jeho žáci jsou hrdí a sebevědomí Češi“ (Pero – paměti). Nejstarší táborský park dnes nese název Holečkovy sady (od roku 1963 je kulturní památkou). Od roku 1926 je v něm umístěn pomník Josefa Holečka s reliéfem od Františka Bílka.

Novinář a spisovatel

Přátelství navázané na táborském gymnáziu s Jihoslovany přivedlo Holečka k celoživotnímu zájmu o dějiny, literaturu a umění.

Po studiích pracoval v Záhřebu jako vychovatel; od roku 1875 byl dopisovatelem Národních listů ve válce na Balkáně. Jeden čas sám vydával Slovanské listy. Pracoval v redakci Národních listů, překládal slovanský a finský folklor.

Byl velkým zastáncem Slovanů, roku 1887 navštívil Rusko a v roce 1889 se dostal do Malé Asie a Cařihradu.

Od roku 1895 až do své smrti žil na Smíchově (od roku 1922 součást Prahy) v domě u Košířské cesty č. p. 105 (bývalá usedlost Tři kameny), ulice byla 5. března 1923, ještě za jeho života, pojmenována po něm jako Holečkova a toto jméno jí zůstalo dosud. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.

Dílo

Holeček podává ucelený obraz vesnice. Předpokládá, že zlé věci lze napravit láskou mezi lidmi.

Publicistické a beletristické knihy

Překlady

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni – ver. 21.03.12. digi.ceskearchivy.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
  3. ↑ WIENDL, Jan. Deníky Karla Teigeho v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Slovo a smysl. 2019-12-16, roč. 16, čís. 32, s. 231–309. Dostupné online . ISSN 2336-6680. DOI 10.14712/23366680.2019.2.11. 
  4. ↑ Holečkovy sady - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ M. Lašťovka, V. Ledvinka: Pražský uličník
  6. ↑ HOLEČEK, Josef. Za svobodu, sv. 1. . Praha: F. Topič, 1909 . Dostupné online. 
  7. ↑ HOLEČEK, Josef. Za svobodu, sv. 2. . Praha: F. Topič, 1910 . Dostupné online. 
  8. ↑ HOLEČEK, Josef. Za svobodu, sv. 3. . Praha: F. Topič, 1911 . Dostupné online. 
  9. ↑ HOLEČEK, Josef. Junácké kresby černohorské I. . Praha: F. Topič, 1925 . Dostupné online. 
  10. ↑ HOLEČEK, Josef. Junácké kresby černohorské II. . Praha: F. Topič, 1926 . Dostupné online. 
  11. ↑ HOLEČEK, Josef. Naši, Kniha prvá . Praha: F. Topič, 1906 . Dostupné online. 
  12. ↑ HOLEČEK, Josef. osef. Naši, Kn. 2. . Praha: F. Topič, 1912 . Dostupné online. 
  13. ↑ HOLEČEK, Josef. Josef. Naši, III. . Praha: F. Topič, 1912 . Dostupné online. 
  14. ↑ HOLEČEK, Josef. Naši, Osmá kniha, Čásť prvá: Emissaři . Praha: F. Topič, 1921 . Dostupné online. 
  15. ↑ HOLEČEK, Josef. Naši, Kniha osmá, Čásť druhá: Emissaři . Praha: F. Topič, 1922 . Dostupné online. 
  16. ↑ HOLEČEK, Josef. Naši, kniha 9: Máje . Praha: F. Topič, 1923 . Dostupné online. 
  17. ↑ HOLEČEK, Josef. Česká šlechta . Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1918 . Dostupné online. 
  18. ↑ HOLEČEK, Josef. Pero I. . Praha: Pražská akciová tiskárna, 1922 . Dostupné online. 
  19. ↑ HOLEČEK, Josef. Pero II. . Praha: Pražská akciová tiskárna, 1923 . Dostupné online. 
  20. ↑ HOLEČEK, Josef. Pero III. . Praha: Pražská akciová tiskárna, 1924 . Dostupné online. 
  21. ↑ HOLEČEK, Josef. Pero IV. . Praha: Pražská akciová tiskárna, 1925 . Dostupné online. 
  22. ↑ HOLEČEK, Josef. Srbská národní epika I. . Praha: J. Otto, 1909 . Dostupné online. 
  23. ↑ HOLEČEK, Josef. Srbská národní epika II. . Praha: J. Otto, 1913 . Dostupné online. 
  24. ↑ HOLEČEK, Josef. Srbská národní epika III. . Praha: J. Otto, 1923 . Dostupné online. 
  25. ↑ HOLEČEK, Josef. Srbská národní epika IV. . Praha: J. Otto, 1926 . Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Portály: Lidé | Literatura