Jiří Hnilica

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Jiří Hnilica, prozkoumáme jeho dopad v různých kontextech a jak se vyvíjel v průběhu času. Od svého vzniku až do současnosti je Jiří Hnilica předmětem studia, debat a sporů. Na následujících několika stránkách se ponoříme do nejdůležitějších aspektů souvisejících s Jiří Hnilica, analyzujeme jeho charakteristiky, vlivy a dopady na společnost. Doufáme, že prostřednictvím tohoto výzkumu vneseme světlo do tohoto relevantního tématu a nabídneme komplexní vizi, která nám umožní pochopit jeho důležitost v dnešním světě.

doc. PhDr. Jiří Hnilica, PhD.
Narození3. října 1978 (46 let)
Praha
Alma materUniverzita Karlova Sorbonne Université
Povoláníhistorik, kulturní diplomat, publicista
Domovské městoPaříž
OceněníChevalier des Palmes académiques
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Hnilica (* 3. října 1978, Praha) je český historik, pedagog, kulturní diplomat a publicista, specializující se na kulturní, sociální a politické dějiny 20. a 21. století, česko-francouzské vztahy, otázky vzdělanosti, dějiny krajiny, kulturní diplomacii a otázky soudobé kultury. Vyučuje na Pedagogické fakultě Univerzity Karlově v Praze je autorem monografií, odborných i popularizačních článků. Mezi lety 2018 a 2024 vedl České centrum v Paříži.

Život

Jiří Hnilica vyrůstal v pražských Nuslích, zčásti v moravských Oldřichovicích nedaleko Zlína a v jihočeském Táboře. V roce 1996 maturoval na Gymnáziu Opatov v Praze. V roce 2004 absolvoval magisterské studium oboru dějepis a pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V rámci studia strávil rok (2002-2003) na Université de Perpignan ve Francii, kde pokračoval ve studiu dějin umění a historie. Díky stipendiu francouzské vlády absolvoval doktorské studium pod dvojím vedením, v roce 2012 obhájil na pařížské Sorbonně dizertaci na téma role Francie ve formování československých elit v letech 1900–1950.[1] Zapojil se také do odborné a badatelské činnosti Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) v Praze.[2]

Hnilica začal svou profesní dráhu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde působil jako odborný asistent, později jako vedoucí na Katedře dějin a didaktiky dějepisu (2009-2016).[3] V roce 2016 se habilitoval v oboru českých a československých dějin. Mezi lety 2018-2024 vedl České centrum v Paříži, kde se zaměřil na kulturní diplomacii a propagaci české kultury ve Francii.[4]

Žije mezi Českou republikou a Francií.

Badatelská a publikační činnost

Těžištěm Hnilicovy badatelské činnosti byly na první místě česko-francouzské vztahy 20. století. Samostatné knihy věnoval dějinám Francouzského institutu v Praze a historii českých středoškolských sekcí v Dijonu a v Nîmes. Monografie Fenomén Dijon: Století českých maturit ve Francii (2017) je první syntézou česko-francouzských kulturních vztahů 20. století na pozadí nejdéle fungující české vzdělávací instituce v zahraničí. Původní zájem rozšířil obecněji na otázku vzdělávání, dějin vzdělanosti a soudobé otázky dějepisné výuky. Inicioval a spoluorganizoval mezioborová sympozia na témata jako Dramatizace dějin, Učitelé na cestách, Dějiny jako příběh a obraz. To ho přivedlo mimo jiné k osobě výjimečného učitele Eduarda Štorcha. Francouzské inspirace v uvažování o průsečících mezi historií a geografií ho naopak nasměřovaly k uvažování o krajině jako pramenu poznání současnosti.

Tisk a rozhlas

Jiří Hnilica spolupracuje dlouhodobě s francouzskou redakcí Radia Prague International a s francouzským rozhlasem France Culture. Věnuje se oblasti česko-francouzských vztahů a české kultuře a literatuře.[5] Účastnil se pořadů mimo o jiné Bohumilu Hrabalovi[6] či Emilu Zátopkovi. O českého fenomenálního sportovce narostl zájem v době pařížských olympijských her v létě 2024.[7]

Pro kulturní magazín UNI připravuje sérii článků s názvem "Francouzské delikatesy" o současném francouzském umění. Novinky ze světa francouzské kultury a literatury připravuje také do Deníku N a časopisu Čtenář.

Ocenění

Dne 31. ledna 2023 mu byl za přínos francouzské kultuře udělen titul Rytíře akademických palem.[8]

Publikace

  • HNILICA Jiří, Un rêve tchèque en France. L'histoire centenaire de la scolarité des lycéens tchèques à Dijon, Nîmes et Saint-Germain-en-Laye, Praha, Association des anciens élèves des sections tchèques et tchécoslovaques de Dijon, de Nîmes et de Saint-Germain-en-Laye, 2018. 167p. ISBN 978-80-270-4539-6.
  • HNILICA Jiří, Fenomén Dijon. Století českých maturit ve Francii. Praha, Karolinum, 2017, 510s. ISBN 978-80-246-3514-9.
  • HNILICA Jiří, Les nouvelles élites tchécoslovaques. Une formation française (1900-1950). Paris, Institut d'études slaves, 2015, 404s. ISBN 978-2-7204-0536-5.
  • HNILICA Jiří, Francouzský institut v Praze 1920-1951. Mezi vzděláním a propagandou. Praha, Karolinum 2009, 238 s. ISBN 978-80-246-1663-6.
  • MARÈS Antoine – HNILICA Jiří (dir.), La France et l ́Europe centrale. La construction des savoirs réciproques à travers l’enseignement. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2017, 202s. ISBN 978-80-7560-110-0.
  • HNILICA Jiří, La Montagne blanche – Nos défaites célèbres, Batailles : Une histoire des grands mythes nationaux (Isabelle Davion a Beatrice Heuser dir.), Paris, Belin, 2020, s. 185-197.  ISBN 978-2-410-01696-3
  • HNILICA Jiří, „Les commémorations de 1918 en Tchécoslovaquie“, in: „Mémoires et usages de 1918 dans l'Europe médiane“, (Antoine Marès dir.), Institut d´études slaves, Paris, 2020, s. 161-172. ISBN 978-2-7204-0567-9
  • HNILICA Jiří – MIKESKA Tomáš, „L´Europe vue de son centre“, la dimension européenne dans l´enseignement en République tchèque, in: "L'enseignement de l'Europe et de l'Union européenne à l'école. Etudes comparées et expériences croisées. (Mauve Carbonell – Nathalie Rezzi dir.), L´Harmattan, Paris, 2019, s. 131-147. ISBN 978-2-343-17115-9
  • HNILICA Jiří, Inspirace historické geografie ve školním dějepisu. In: KOHNOVÁ Jana –Barbora HOLUBOVÁ (eds.), Demokracie versus Identita? Soubor statí. Praha, Vydavatelství Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, 2017, s. 61-74. ISBN 978-80-7290-948-3.
  • HNILICA Jiří, „Dráhy dějin“ Eduarda Štorcha, Marginalia historica roč. 7, 2016, č. 2, s. 43-70, ISSN 1804-5367.
  • HNILICA Jiří, Vůdce k úspěchu aneb Český amerikanism, in: Meziválečná školská reforma v Československu (M. Pánková, D. Kasperová, T. Kasper a kol.), Praha, Academia, NPMJAK, 2015. ISBN 978-80-200-2496-1.
  • HNILICA Jiří, Knihovna Francouzského institutu v Praze v průběhu 20. století, Marginalia historica 5, 2014, č. 2, s. 65-90. ISSN 1804-5367.
  • HNILICA Jiří, Císař v Praze. Napoleon ve francouzských diplomatických službách po roce 1918, Napoleonské války v české historické paměti a v paměti regionu, (éd. ZEMANOVÁ M., ZEMAN V.), Ústí nad Labem, 2014, s. 177-185.
  • HNILICA Jiří, Francouzský slavista Jules Legras a jeho (znovu)objevený deník, Slovanský přehled, 2/2014, s. 247-269.
  • HNILICA Jiří, Budování «socialistické» školy a «imperialistické» jazyky, Marginalia historica, roč. 3, 2012, č. 2, s. 39-48. ISSN 1804-5367.
  • HNILICA, J. O optimismu, realismu, pověrách, pravdách a věčných i zhroucených iluzích. Návraty ze SSSR. Cesty a návraty v dějinách, Acta historica universitatissilesianaeopaviensis. 2010, 3, s. 143-162. ISSN 1803-411X.
  • HNILICA Jiří, Chutnávalo Čechům ve Francii? Aneb o francouzské kuchyni očima našich předků. Hnilica, Jiří. Dějiny a současnost. Kulturně historická revue. 29, č. 4, (2007,) s. 16-19.

Reference

  1. HNILICA, Jiří. La formation française des élites tchécoslovaques. Bulletin de l'Institut Pierre Renouvin. 2013-05-10, roč. 37, čís. 1, s. 141–152. Dostupné online . ISSN 1276-8944. doi:10.3917/bipr.037.0141. (francouzsky) 
  2. Annuaire des anciens . 2015-05-25 . Dostupné online. (francouzsky) 
  3. Vyučující ‹ KDDD. pages.pedf.cuni.cz . . Dostupné online. 
  4. JIRKŮ, Irena. Co je dnes značkou České republiky? Václav Havel, myslí si ředitel Českého centra v Paříži Jiří Hnilica. Hospodářské noviny (HN.cz) . 2019-06-07 . Dostupné online. 
  5. L’héritage de la Charte 77: entretien avec l’historien Jiří Hnilica. Radio Prague International . 2012-03-14 . Dostupné online. (francouzsky) 
  6. Bohumil Hrabal, un palabreur "inimitable et apolitique". France Culture . 2023-08-19 . Dostupné online. (francouzsky) 
  7. C'étaient les Jeux olympiques : Zátopek, la légende !. Franceinfo . 2024-07-21 . Dostupné online. (francouzsky) 
  8. L’Ambassadeur a décoré des Palmes académiques Mme Květa Kašková, M. Jiří Hnilica et M. Miroslav Petříček (31 janvier 2023) . Ambassade de France en République Tchèque, 2023-01-31. Dostupné online.