Jean Butteau

V tomto článku budeme analyzovat Jean Butteau, téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem. Jean Butteau je téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí díky svému významu v různých oblastech, od vědy po populární kulturu. Kromě toho byl Jean Butteau předmětem četných debat a diskuzí, což přispělo k jeho rostoucímu významu v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jean Butteau, od jeho původu a vývoje až po jeho dnešní dopad. Prostřednictvím podrobné analýzy se pokusíme osvětlit toto téma a poskytnout úplnější a hlubší vhled do Jean Butteau.

Jean Butteau
Narození1744
Paříž
FrancieFrancie Francie
Úmrtí7. září 1799 (ve věku 54–55 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánítanečník a choreograf
ChoťJosefa Butteau
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jean Butteau , psán též Butot, křestním jménem též Johan (1744 Paříž – 7. září 1799 Vídeň)[1] byl tanečník působící ve Vídni a Praze. Jeho jméno použil Alois Jirásek v románu F. L. Věk.

Život

Narodil se v Paříži a po studiu tance odešel se skupinou tanečníků přes Stuttgart do Vídně. Zde bylo jeho vystoupení poprvé zaznamenáno v roce 1767. Ve Vídní, podle jeho vlastních slov, působil 18 let v baletu císaře Františka I.[2] V roce 1774 mu hrabě Prokop Vojtěch Černín nabídl místo rodinného učitele tance a společenského chování v Praze.[1]

S manželkou Josefou Butteau (1754 nebo 1755 - 1815)[3] měl syna a dceru Katharinu.[4]

Roku 1789 získal Butteau, spolu s Václavem Mihulem, povolení hrát v Thunovském divadle na Malé Straně. V příštím roce, roku 1790, obdržel (opět s Václavem Mihulem) po předchozích zadlužených koncesionářích divadelní koncesi a najal budovu vlasteneckého divadla ve zrušeném klášteře U Hybernů.[p 1] V roce 1791 se konala v Praze korunovace císaře Leopolda II. na českého krále. Jean Butteau k této příležitosti nacvičil baletní vystoupení pro korunovační ples českých stavů, který se konal 12. 9. 1791. Tanec tančilo 32 párů z vysoké šlechty.[5] Poté (není přesně známo, kdy) odešel s dcerou Katharinou Butteau (asi 1776 - po 1815)[4] z Prahy do Vídně.[2][p 2]

Román F. L. Věk a Jean Butteau

Jméno Jeana Butteaua je známé všem čtenářům Jiráskova románu F. L. Věk i divákům stejnojmenného televizního seriálu. Autor však s osudy rodiny Butteauových nakládal volně.

V románu přejmenoval Jirásek Jeana Butteaua na Jacquese (Jakuba) a ponechal mu zhruba stejný věk ("Toho času, tj. roku 1787, bylo Jacquesovi Butteauovi i manželce jeho Bábi již přes čtyřicet.") Jakub Butteau je v románu synem francouzského otce a české matky, otcem tří dcer - němé Pauly, herečky Lotty a Betty. Václav Thám dochází do rodiny a je do Pauly (společně s F. L. Věkem) zamilován.[6]

Ve skutečnosti se Václav Thám oženil dvakrát, ale nikoliv s dcerou Jeana Butteaua. Jeho první manželkou byla dcera herce L. Heima Josefa, která zemřela asi roku 1799. Podruhé se oženil s německou herečkou.[7]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Od roku 1792 toto divadlo nahradilo tzv. Boudu, která byla roku 1789 stržena.
  2. ↑ Česká divadelní encyklopedie uvádí, že do Vídně odešel Jean Butteau již v červenci 1790. Pravděpodobnější se však zdá být verze Antonína Novotného v Lidových novinách, který ji zdůvodňuje nacvičením vystoupení pro pražský korunovační ples v roce 1791.

Reference

  1. ↑ a b Česká divadelní encyklopedie, Adolf Scherl:Butteau Jean (Starší, divadlo)
  2. ↑ a b Lidové noviny, 1.6.1941, s.3, Antonín Novotný:O panu Butteauovi
  3. ↑ Česká divadelní encyklopedie, Adolf Scherl:Butteau Josefa
  4. ↑ a b Česká divadelní encyklopedie, Adolf Scherl:Butteau Katharina
  5. ↑ Zlatá Praha, 1890-1891, s.516
  6. ↑ Alois Jirásek: F.L.Věk, díl 1, kap. Les demoiselles Buteau
  7. ↑ MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/I. S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 896–898. 

Související články