V dnešním světě se Jaroslav Popelka (aktivista) stal tématem velkého významu a zájmu pro lidi z různých prostředí a kultur. Od svého vzniku upoutal Jaroslav Popelka (aktivista) pozornost mnoha odborníků a nadšenců, kteří věnovali čas a úsilí zkoumání jeho různých aspektů a důsledků. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Jaroslav Popelka (aktivista), prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho dopad na moderní společnost. V následujících řádcích budeme analyzovat její význam v různých kontextech a její vliv na každodenní život milionů lidí po celém světě. Připravte se ponořit se do vzrušujícího studia Jaroslav Popelka (aktivista)!
Jaroslav Popelka | |
---|---|
![]() | |
Narození | 4. února 1956 (69 let) Uherské Hradiště |
Povolání | disident, politický aktivista, novinář a publicista |
Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Popelka, známý jako Slávek Popelka (* 4. února 1956 Uherské Hradiště), je bývalý politický vězeň, disident, antikomunista, organizátor protestních akcí, odpůrce minulého i současného režimu, novinář a publicista.
Jeho otec byl za první republiky úspěšným obchodníkem a podnikatelem, za komunismu byl šikanován; zemřel v roce 1969. Jaroslav Popelka v roce 1975 maturoval na SPŠ strojní, v letech 1975–1979 navštěvoval fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, ale studium nedokončil.
Počátkem roku 1988 začal dávat najevo svůj odpor vůči režimu. Tiskl letáky na domácí tiskárničce a vyhazoval je z oken. Zveřejňoval výzvy k demonstracím a k demisi KSČ. Vyhlásil a držel několik hladovek – nejdelší dvoutýdenní, celkem 40 dní. Jeho další letáky vyzývaly k založení Strany zelených. Chodil na schůze klubu esperantistů v Brně, kde přednášel o zdravé výživě.
Byl přítelem disidenta Petra Cibulky. V období let 1988–1989 byl pětkrát vězněn za tzv. přečin proti veřejnému pořádku; odpykával si nepodmíněné tresty odnětí svobody v délce od několika týdnů až do osmi měsíců, z posledního trestu předčasně propuštěn začátkem listopadu 1989. Obhajoval jej advokát jihomoravských disidentů Jiří Machourek.
Po listopadu 1989 vystudoval v Olomouci teologii a žurnalistiku a působil v olomouckém hnutí DUHA.
Působí v redakcích menších časopisů a v politických uskupeních Nové Hnutí, Pospolitost (české hnutí), Charta 97 (české hnutí). Prosazoval přímou volbu prezidenta.
V roce 1998 se oženil s lékařkou z Nového Města na Moravě, kam se přestěhoval; má dceru Barunku.
Je redaktorem deníku Vysočina. Založil hnutí Opona (Obecná porada o nápravě),[1] které chce omezit moc politických stran. V roce 2011 vyzýval k demonstraci dne 17. listopadu 2011. V roce 2012 založil lidový orgán Národní rada (Národ sobě) s cílem svržení vlády;[2] vyzýval také k celostátní demonstraci dne 15. března 2012 (tzv. Holešovská výzva).[3]
Slávek Popelka se stal mediálně známějším 16. března 2012, kdy vystoupil v pořadu Hyde park, kde měl obhajovat iniciativu Holešovská výzva.[4] Jeho výkon byl posléze velice ostře kritizován. Popelka podle kritiků neuměl své myšlenky dostatečně obhájit.[5][6][7][8][9][10][11][12]
Popelka uznal, že nebyly jeho argumenty adekvátní. Hájil to tím, že byl z příprav na demonstrace velice unavený, a navíc k tomu přispěla také údajná hostilita moderátora, Daniela Takáče.[13] Popelka tvrdil, že se ho Takáč snažil zesměšnit.
Někteří příznivci Holešovské výzvy však Popelku za jeho práci i vystoupení oceňovali a připojili se k jeho kritice chování moderátora.[14][15]
V dubnu 2013 Jaroslav Popelka při svém protestu zablokoval svým vozem dopravu před Úřadem vlády a následně při pokusu policie odstavit jej a umožnit plynulý provoz najel do zasahujícího policisty. Byl obviněn z trestného činu násilí proti úřední osobě.[16] Soud první instance Popelkovi uložil podmíněný trest v délce 8 měsíců odnětí svobody, proti kterému se odvolal. Odvolací soud nicméně jeho jednání posoudil jako pouhý přestupek. Nejvyšší soud byl ale jiného názoru a odvolací soud mu nakonec uložil trest pod spodní hranicí trestní sazby, pouhý týden ve vězení s podmíněným odkladem, čímž zhodnotil podle jeho názoru velmi nízkou závažnost spáchaného činu. Nejvyšší soud však toto rozhodnutí zrušil a Popelka byl nakonec v roce 2016 potrestán šestiměsíčním trestem s podmíněným odložením na rok.[17][18]
V roce 2023 vyzýval k odstranění ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea v Praze. Byl mu uložen podmínečný trest a zákazu pobytu v Praze, který nicméně porušil a v srpnu 2024 pak nenastoupil k výkonu dvouměsíčního trestu odnětí svobody.[19][20]