Politický režim

Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt Státy světa podle politických režimů – formy vlády
     republiky      prezidentská republika      prezidentská republika založená na parlamentarismu      poloprezidentská republika      republika s parlamentním systémem      republika s vládou jedné strany, nebo dominantní strany      monarchie      konstituční monarchie založená na parlamentarismu, v níž monarcha nedrží výkonnou moc      konstituční monarchie, v níž monarcha vládne obvykle se slabým parlamentem      absolutní monarchie      diktatury      režimy, v nichž jsou pozastaveny ústavní články vztahující se k vládě (vojenská diktatura)      další      státy nespadající do žádného předchozího režimu

Politický režim (francouzsky régime – vláda) jako forma vlády představuje normativní subsystém politického systému. Zahrnuje v sobě všechny principy, pravidla a autority politického dění a také jejich průběh vzniku, vzájemné vztahy i samotný proces jejich fungování.

Politická norma

Politický režim je definován obsahem politických norem, které vytvářejí jeho charakter. Takové normy nastavují závazná pravidla a mantinely politického jednání, co je dovoleno a zakázáno, a to pro každého hráče politické hry.

Politická norma určuje:


Typologie

Nejfrekventovanější způsob určení politických režimů vychází ze čtyř pojetí, která jsou vždy rozdělena na dvě části. Jedná se o politické režimy:

Z tohoto základu, pak vycházejí další typologie režimů. Mezi rozhodující faktory pro určení politického režimu patří mechanismum, jakým se ve státu dělí výkonná a zákonodárná moc a také charakter propojení, závislosti a vztahů mezi institucemi těchto dvou mocí. Na těchto principech se politické režimy dělí na:

Zvláštním typem je švýcarský konventní režim, jenž nestojí na dělbě moci, ale na principu jednoty státní moci prostřednictvím zákonodárného sboru – parlamentu, který disponuje jak legislativní tak i výkonnou mocí. Představuje tzv. vládu shromáždění.


Srovnání obecných principů režimů

Srovnání obecných principů politických režimů
parlamentní režim prezidentský režim poloprezidentský režim
Reálný držitel výkonné moci vláda prezident prezident a parlament
Způsob volby prezidenta nepřímo/přímo přímo přímo
Reálný tvůrce vlády parlament prezident prezident a parlament
Co rozhoduje o trvání vlády důvěra parlamentu vůle prezidenta důvěra prezidenta a parlamentu
Prezident politicky odpovědný není není není
Politická odpovědnost premiéra a vlády před parlamentem — před parlamentem a prezidentem

Nedemokratické režimy

V nedemokratických režimech není moc rozdělena do jednotlivých pilířů, ale drží ji mocenské centrum – diktátor, politická strana, kolegiální orgán (junta) či jiná entita. Nastolen je tak jednolitý charakter státní moci, jenž vytváří hierarchické vztahy nadřízenosti a podřízenosti (vertikální), místo komunikace horizontální.

Nedemokratický režim může maskovat svou podstatu formální existencí institucí typických pro demokratické státy (parlament, ústava, soudní soustava), které jsou bezvýznamné a neplní svou funkci.

omezení nedemokratickým režimem:


Odkazy

Reference

  1. ↑ Cabada, L.; Kubát, M. 2002, ss. 200–201
  2. ↑ a b c dtto, s. 201
  3. ↑ dtto, s. 202
  4. ↑ dtto, ss. 203–211
  5. ↑ Antoszewski, A.; Herbut, R. 1997, s. 283
  6. ↑ Cabada, L.; Kubát, M. 2002, ss. 214–215
  7. ↑ dtto, ss. 214–215

Literatura

Související články

Portály: Politika