Jan Vaníček

V tomto článku prozkoumáme téma Jan Vaníček a jeho dopad na současnou společnost. Od svého vzniku až po současnou evoluci hraje Jan Vaníček zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Během této analýzy prozkoumáme různé aspekty, které tvoří Jan Vaníček, a také jeho vliv na kulturu, ekonomiku a technologii. Dále se také budeme zabývat etickými a sociálními důsledky spojenými s Jan Vaníček a také možnými budoucími perspektivami. S multidisciplinárním přístupem se tento článek snaží nabídnout komplexní pohled na Jan Vaníček a jeho význam v moderním světě.

JUDr. Jan Vaníček
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Ve funkci:
1872 – 1883
Stranická příslušnost
Členstvístaročeši

Narození22. února 1840
Netolice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. října 1913 (ve věku 73 let)
Nové Město
Alma materVídeňská univerzita
Karlo-Ferdinand. univerzita
Profeseadvokát a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Vaníček (22. února 1840 Netolice[1]12. října 1913 Praha[2]) byl rakouský právník a politik české národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Studoval práva na Vídeňské univerzitě. Roku 1864 získal titul doktora práv na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1872 byl advokátem v Praze. Zaměřoval se na šlechtickou klientelu. Byl členem disciplinární rady pro advokáty a kandidáty advokacie. Byl také velkostatkářem. Patřily mu statky Navarov a Lstiboř.[1]

Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se zapojil i do politického života. V zemských volbách v Čechách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Vimperk, Volyně.[3] Získal podporu veškerých volebních sborů.[4] Do sněmu se vrátil v zemských volbách v Čechách roku 1872, nyní za obvod Prachatice, Netolice v kurii venkovských obcí.[5] Mandát zde obhájil i v zemských volbách v Čechách roku 1878.[6] Byl tehdy uváděn jako člen staročeské strany.[7]

Zemřel v říjnu 1913. Jeho tělo bylo zpopelněno v Žitavě.[1]

Odkazy

Reference