Jan Libštejnský z Kolovrat

V dnešním světě zaujímá Jan Libštejnský z Kolovrat primární místo ve společnosti. Jeho vliv sahá do různých oblastí a jeho význam je patrný v dopadu, který má na každodenní životy lidí. Od svého vzniku až po svůj vývoj zaznamenal Jan Libštejnský z Kolovrat v historii období předtím a potom, což vyvolalo debaty, úvahy a významné změny. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Jan Libštejnský z Kolovrat a analyzujeme jeho relevanci a dopad v různých kontextech. Od své role v populární kultuře až po vliv na globální ekonomiku je Jan Libštejnský z Kolovrat prezentován jako téma multidisciplinárního zájmu, které si zaslouží hloubkové prozkoumání. Na následujících stránkách se ponoříme do podrobné analýzy Jan Libštejnský z Kolovrat a odhalíme jeho důsledky a význam v současném světě.

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: u refů chybí čísla stran, místo a rok vydání publikace
Jan Liebsteinský z Kolowrat
Císařský rada[1]
Ve funkci:
1615 – 1616
PanovníkMatyáš Habsburský
Vrchní štolba
Ve funkci:
1606 – 1616
PanovníkRudolf II., Matyáš
Správce úřadu (jakého? nejvyššího štolby ?)
Ve funkci:
1604 – 1606
PanovníkRudolf II.
Císařský komorník
Ve funkci:
1598 – 1604
PanovníkRudolf II.
Narození18. prosince 1552
Starosedlský hrádek
Úmrtí14. září 1616 (ve věku 63 let)
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbeníStrahovský klášter v Praze
Choť(1578) Kateřina z Boymontu a Payrsbergu (1562–1618)
RodičeAlbrecht Libštejnský z Kolovrat (1539–1585) a Benigna Welserová († 1554)
DětiAlbrecht VII. Libštejnský z Kolovrat
Ferdinand Vilém Libštejnský z Kolovrat
Jan Jiří Libštejnský z Kolovrat
Benigna Kateřina Libštejnská z Kolovrat
Ondřej Karel Libštejnský z Kolovrat
Příbuznívnuk: František Karel Libštejnský z Kolovrat (1620–1700)
vnuk: Ferdinand Ludvík Libštejnský z Kolovrat (1621–1701)
vnuk: Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat (1624–1668)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Libštejnský z Kolovrat (německy Johann Kolowrat von Liebsteinsky, 18. prosince 1552 Starosedlský Hrádek[2] – 14. září 1616 asi Praha) byl český šlechtic a dvorní komorník z rodu Libštejnských z Kolovrat. Zastával několik vysokých dvorních úřadů, mj. byl stolníkem a číšníkem svého strýce arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského, následně pak stájníka a osobního důvěrníka císaře Rudolfa II., kterému sloužil od roku 1598 až do Rudolfovy smrti v roce 1612.[3]

Život

Původ a vzdělání

Pocházel ze staročeského šlechtického rodu Kolowratů. Narodil se na zámku Starosedlský hrádek nedaleko Příbrami ve středních Čechách. Jeho rodiči byli Albrecht Libštejnský z Kolovrat a Benigna z Kolovrat, rozená Welserová, sestra Filipíny Welserové, která byla manželkou tyrolského vládce (okněžněného hraběte) arcivévody Ferdinanda II. V osmi letech se dostal na dvůr svého strýce, v roce 1562 se s ním pak zúčastnil korunovace císaře Maxmiliána II. v Prešpurku (Bratislavě). Tam jej jezdec Andreas Teussel svěřil do péče královského stájmistra Pernštejna, který jej doprovázel ke dvoru ve Vídni, kde pak jako urozený panoš sloužil císaři.[3] V roce 1567 získal spolu se syny císaře Matyášem, Maxmiliánem, Albrechtem a Václavem soukromé školní vzdělání. Po dokončení studií odcestoval v roce 1571 s arcivévody Rudolfem a Arnoštem do Španělska, kde pobyl další čtyři roky. Poté se vrátil do Rakouska, kde sloužil tři roky jako dvorní stolník (1575–1578) v Innsbrucku, dva roky pak jako dvorní číšník (1578–1580).

Pozdější životní cesta

Svatební průvod Kolowratů
Choť Kateřina Libštejnská z Kolovrat ve vyšším věku

V roce 1578 ho jeho strýc arcivévoda Ferdinand II. zasnoubil s bohatou tyrolskou šlechtičnou baronkou Kateřinou z Boymontu a Payrsbergu (1562–1618).[4][5] Okázalá svatba, kterou arcivévoda osobně zorganizoval včetně turnaje, je předána v akvarelových mědirytinách, tzv. Kolovratském kodexu. Jako svatební dar od císaře Rudolfa II. obdržel novomanželský pár od svobodného pána z Wolkensteinu pozlacený pohár. Z domluveného manželství, které podle všeho dopadlo šťastně, vzešli čtyři synové a dcera. Jeho strýc Karel Welser zemřel v roce 1587, jako spoludědicové získali on a jeho bratr Jaroslav třetinu z dědictví 12 000 zlatých.[6]

Byl důvěrníkem svého vrstevníka císaře Rudolfa II., kterého znal z mládí. V roce 1598 jej nechal císař povolat na svůj dvůr na Pražském hradě. Sloužil zde 18 let jako komorník, v letech 1604 až 1606 jako správce a posledních devět let jako štolba.[7] V roce 1615 preventivně odkázal celé své jmění své manželce Kateřině.

Zemřel dne 14. září 1616 a místo posledního odpočinku našel v kolegiátním kostele Strahovského kláštera.[7]

Potomstvo

Z manželství s Kateřinou z Boymontu a Payrsbergu se narodily následující děti:

  1. Ferdinand Vilém (1581–1659), jezuita v Innsbrucku a v Praze
  2. Benigna Kateřina (nar. 1582); 1. ⚭ Kryštof Popel z Lobkovic († 1613); 2. ⚭ baron Johann z Wolkensteinu-Rodeneggu (1585–1649)
  3. Albrecht (1583–1648); ⚭ Sabina Viktorie z Wolkensteinu (1596–1684)
  4. Jan Jiří (1584–1610), kanovník v Řezně a Vratislavi, kanovník v Pasově
  5. Ondřej Karel (1586–1603)

Jeho vnuky byli mj. diplomat, rada nad apelacemi a místodržící Českého království hrabě František Karel Libštejnský z Kolovrat a pražský arcibiskup hrabě Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Kolowrat von Liebsteinsky na německé Wikipedii.

  1. ↑ JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 28. 
  2. ↑ Kolovrat 2. w.genealogy.euweb.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ a b KELLER, Katrin. Hofdamen: Amtsträgerinnen im Wiener Hofstaat des 17. Jahrhunderts. : Böhlau 436 s. Dostupné online. ISBN 978-3-205-77418-1. (německy) Google-Books-ID: 3Ym2AAAAIAAJ. 
  4. ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové: dějiny a genealogie rodu. : Veduta 256 s. Dostupné online. ISBN 978-80-903040-3-1. S. 89. 
  5. ↑ LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz . . Dostupné online. 
  6. ↑ HIRN, Josef. Erzherzog Ferdinand II. von Tirol: Geschichte seiner Regierung und seiner Länder. : Wagner 568 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: eVNIAAAAYAAJ. 
  7. ↑ a b HOCHEDLINGER, Michael; MATA, Petr; WINKELBAUER, Thomas. Verwaltungsgeschichte der Habsburgermonarchie in der Frühen Neuzeit: Band 1: Hof und Dynastie, Kaiser und Reich, Zentralverwaltungen, Kriegswesen und landesfürstliches Finanzwesen. : Vandenhoeck & Ruprecht 1309 s. Dostupné online. ISBN 978-3-205-23246-9. (německy) 

Literatura

  • Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 1.11.1904, 1(2). s. 77. Dostupné online
  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové: věrně a stále. Praha: Knižní klub, 2016. s. 28. ISBN 978-80-242-5163-9.

Externí odkazy