Jan Šindel

Jan Šindel je dnes velmi aktuální téma, protože vzbudilo zájem mnoha lidí po celém světě. Od svého vzniku vyvolalo širokou škálu názorů a diskusí a mělo dopad na různé oblasti společnosti. Jeho význam spočívá v vlivu, který má na každodenní život lidí, a také v jeho potenciálu generovat významné změny v různých aspektech. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty a dopady Jan Šindel s cílem poskytnout úplnou a obohacující analýzu tohoto tématu, které je dnes tak relevantní.

Jan Šindel
Narození1375
Hradec Králové
Úmrtí1456 (ve věku 80–81 let) nebo 1443 (ve věku 67–68 let)
Praha
Povoláníastronom, matematik, lékař, pedagog, vysokoškolský učitel a astrolog
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Ondřejův, zvaný Šindel, také Joannes de Praga (pravděpodobně 1375 Hradec Králové – pravděpodobně 1456 Praha) byl český kněz, profesor a rektor pražské univerzity, matematik, astronom a osobní astrolog a lékař králů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského.

Život

Po škole v Hradci Králové studoval na Pražské univerzitě, kde se roku 1395 (nebo 1399) stal mistrem svobodných umění a pak zde také přednášel. Roku 1406 působil jako rektor školy u sv. Mikuláše na Starém městě, pak jako učitel matematiky a astronomie ve Vídni. Roku 1410 se stal doktorem medicíny a rektorem pražské univerzity (po Janu Husovi). Zároveň byl jedním ze dvou osobních lékařů krále Václava IV. S Janem Husem zpočátku sympatizoval, sám se však kališníkem nestal. Od roku 1418 byl kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta a po vypuknutí husitských válek musel uprchnout do Olomouce. V letech 1423-1436 působil jako městský lékař v Norimberku a od roku 1432 jako lékař císaře Zikmunda Lucemburského. Od roku 1441 byl děkanem Vyšehradské kapituly. Roku 1443 věnoval Karlově koleji svou bohatou knihovnu o 200 svazcích a z let 1445 až 1447 se zachovala jeho korespondence s italským humanistou Eneasem Silviem Piccolominim, pozdějším papežem Piem II. Zemřel pravděpodobně mezi lety 1455 a 1457.[1]

Dílo

Také podle svědectví Aenea Silvia Piccolominiho byl Jan Šindel člověk mimořádně všestranný a vzdělaný. Podle Zdeňka Horského byl patrně autorem astronomické koncepce a hodinářského návrhu Staroměstského orloje, jak o tom svědčí rukopisná poznámka ze 16. století. Napsal řadu filosofických komentářů a spisy teologické, matematické, lékařské a botanické a byl také vzdělaným právníkem. Historické záznamy Šindelovy používal Daniel Adam z Veleslavína a další. V astronomii se zabýval hlavně mechanikou různých přístrojů, zejména nomogramy na výpočet zatmění. Připisovalo se mu i autorství astronomických tabulek, které užíval ještě Tycho Brahe, jemuž je předal univerzitní mistr Martin Bacháček.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b http://www.orloj.eu/cs/sindel.htm#3

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Šindel Jan. Sv. 24, str. 623
  • HORSKÝ Zdeněk, Pražský orloj. Praha 1998
  • HLAVÁČEK, Petr et al. Kacířská univerzita: osobnosti pražské utrakvistické univerzity 1417-1622. Vyd. 1. Praha: Togga, 2013. 159 s. ISBN 978-80-7308-481-3.
  • SPUNAR Pavel, Repertorium auctorum Bohemorum I./II.. In: Studia Coperniciana 25 a 35, Wroclaw 1985 a 1995.
  • MICHAL Stanislav, Hodináři a hodinářství v českých zemích. Praha : Libri, 2002
  • ŠOLCOVÁ Alena. Mistr Jan Šindel — pravděpodobný tvůrce matematického modelu pražského orloje, in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 54 (2009), 307-317. Online
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 89–90. 

Související články

Externí odkazy