V dnešním světě se Jan Čarek stal tématem rostoucího zájmu širokého spektra lidí. Od odborníků v oboru po amatéry, Jan Čarek upoutal pozornost mnoha a etabloval se jako relevantní a nevyhnutelné téma v různých sférách života. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na každodenní život, Jan Čarek vyvolal neustálou debatu a motivoval odborníky, aby se ponořili do jeho studie. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jan Čarek a prodiskutujeme jeho důležitost v současném kontextu.
Jan Čarek | |
---|---|
![]() Jan Čarek | |
Narození | 29. prosince 1898 Heřmaň u Písku ![]() |
Úmrtí | 27. března 1966 (ve věku 67 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Heřmaň |
Povolání | spisovatel, básník, autor a redaktor |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Čarek (29. prosince 1898 Heřmaň[1] – 27. března 1966 Praha) byl český básník, spisovatel, novinář, esejista a autor literatury pro děti a mládež.[2]
Občanským povoláním byl železniční úředník (Peruc u Loun, Teplice, Louny), od roku 1929 úředník Ministerstva dopravy v Praze. Od roku 1946 spisovatel z povolání. Po vstupu do KSČ se výrazně zapojil do kulturní politiky a některé z jeho pozdějších textů, včetně tvorby pro děti, byly poznamenány ideologií.
Od 20. let 20. století pravidelně publikoval v celé řadě českých časopisů, po roce 1945 se stal jednou z autorských osobností časopisu pro děti Mateřídouška, po roce 1948 se věnoval téměř výhradně tvorbě pro děti.
Jeho dílo tematicky čerpá především z prostředí venkova a přírody, patří mezi výrazné představitele českého ruralismu. Po roce 1948 převažují témata civilizační.
cyklus písní Navždy Vítězslavy Kaprálové (zhudebnění dvou básní ze sbírky Hvězdy na nebi)