V tomto článku prozkoumáme téma Dítě do hloubky, analyzujeme jeho nejdůležitější aspekty a jeho dopad v různých kontextech. Od jeho počátků až po současnou evoluci se ponoříme do detailů, které charakterizovaly Dítě v průběhu času, a také do budoucích perspektiv, které jsou v souvislosti s tímto tématem představovány. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme, jak Dítě ovlivnil různé oblasti, od kultury po vědu, politiku a společnost obecně. Podobně se zamyslíme nad důsledky, které má Dítě na každodenní životy lidí a také na globální panorama. Nakonec se tento článek snaží poskytnout komplexní pohled na Dítě a poskytnout čtenáři hluboké a obohacující pochopení tohoto vzrušujícího tématu.
Dítě je člověk v prvním období svého života; o tomto významu slova dítě pojednává následující text.
Období dětství není obecně ostře ohraničeno. V některých kontextech se za počátek dětství považuje narození, v jiných kontextech se za dítě (nenarozené dítě) považuje i plod. V některých kontextech je konec dětství ztotožňován s dosažením dospělosti, v jiných kontextech se fáze dospívání (adolescence, mladistvý věk atd.) nebo její část k dětství již nepočítá.
Různí autoři používají různé způsoby členění dětství. Jedním z nich[zdroj?] je například toto:
V právu, zejména občanském a rodinném, se termín dítě používá především pro označení celoživotního příbuzenského poměru vůči rodičům; pro věkové vymezení se používají vymezení vycházející z definice zletilosti nebo konkrétní věkové vymezení, například sousloví „nezletilé dítě“, popřípadě nezletilý, nezletilá osoba, mladistvý, osoba mladší 18 let, osoba mladší 15 let atd. V trestním právu se dítětem rozumí osoba mladší osmnácti let.[1]
V mezinárodních úmluvách k ochraně speciálních práv dětí (např. Úmluva práv dítěte, úmluvy regulující dětskou práci nebo dětskou pornografii atd.) i v některých navazujících vnitrostátních předpisech se však mnohdy termín dítě používá k věkovému vymezení, zpravidla osob do dovršení 18 let věku.