V dnešním světě je Iriomote tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému významu v dnešní společnosti, jeho dopadu na každodenní život nebo jeho historické důležitosti, Iriomote je i nadále tématem, které v myslích lidí vyvolává diskuse, zájem a zvědavost. Proto je nezbytné důkladně analyzovat všechny aspekty související s Iriomote, od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj, abychom pochopili jeho skutečný význam a jeho vliv v různých oblastech každodenního života. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Iriomote, abychom pochopili jeho důležitost a dopad na dnešní společnost.
Iriomote | |
---|---|
![]() satelitní snímek | |
Lokalizace | Východočínské moře |
Stát | ![]() |
• Prefektura | Okinawa |
Topografie | |
Rozloha | 289,27 km² |
Zeměpisné souřadnice | 24°20′24″ s. š., 123°48′36″ v. d. |
Nejvyšší vrchol | 469.5 |
Osídlení | |
Počet obyvatel | 2 379 (2021) |
Hustota zalidnění | 8,2 obyv./km² |
Největší sídlo | Tokunošima |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Iriomote (japonsky 西表島) je jeden z ostrovů souostroví Jaejama, části souostroví Rjúkjú na východním okraji Východočínského moře. Je součástí Japonska, kde patří do prefektury Okinawa.
Ostrov má rozlohu přibližně 289 čtverečních kilometrů, v roce 2021 na něm žilo 2379 obyvatel. Z administrativního hlediska je součástí japonského města Taketomi. Nejvyšší bod ostrova má nadmořskou výšku 469,5 m n. m. Leží přibližně 1000 kilometrů jihozápadně od Kjúšú a 200 km východně od Tchaj-wanu a má vlhké subtropické podnebí. 25 km severovýchodně od ostrova se nachází podmořská sopka Iriomote-džima.
V červenci 2021 byla podstatná část ostrova (20 822 hektarů; přibližně 72% rozlohy ostrova) pro svoji jedinečnou biodiverzitu zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO současně s dalšími ostrovy souostroví Rjúkjú pod společným názvem „ostrovy Amami Óšima, Tokunošima, severní část Okinawy a Iriomote“. Kritériem pro zápis byl bod (x): obsahuje nejdůležitější a nejvýznamnější přírodní biotopy klíčové pro zachování místní biologické rozmanitosti, včetně takových biotopů, kde se nachází ohrožené druhy rostlin a živočichů výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy a ochrany přírody.[1] Z endemických druhů lze např. jmenovat savce Prionailurus bengalensis iriomotensis, Pteropus dasymallus, ptáka Iriomote tit, plazy Mauremys mutica, Elaphe taeniura schmackeri a Takydromus dorsalis a další.