V tomto článku budeme do hloubky analyzovat Širakawa-gó a Gokajama a jeho dopad na dnešní společnost. Širakawa-gó a Gokajama je téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem a diskuse a je životně důležité pro pochopení různých aspektů našeho každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Širakawa-gó a Gokajama a prozkoumáme, jak se vyvíjel v průběhu času. Kromě toho budeme analyzovat jeho důsledky v různých oblastech, od kultury po politiku, technologii a ekonomiku. Kritickým a objektivním přístupem se pokusíme osvětlit Širakawa-gó a Gokajama a jeho dopad na moderní společnost.
Starobylé vesnice Širakawa-gó a Gokajama | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
![]() Pohled na Širakawa-gó | |
Smluvní stát | ![]() |
Souřadnice | 36°24′ s. š., 136°53′ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | iv, v |
Odkaz | 734 (anglicky) |
Oblast | Asie |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1995 (19. zasedání) |
Širakawa-gó (白川郷) a Gokajama (五箇山) jsou dvě japonské vesnice, které jsou díky své jedinečné lidové architektuře zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Širakawa (白川村; -mura) je malá vesnice v prefektuře Gifu. Gokajama (五箇山) je vesnice v prefektuře Tojama. Tyto dvě izolované vesnice obklopené horami jsou nezaměnitelné s jakoukoliv jinou vesnicí v Japonsku pro svou jedinečnou lidovou architekturu. Vzhledem k vysokým sněhovým srážkám mají domy vysoké a špičaté střechy, po kterých sníh sklouzává a nezatěžuje stavbu svou váhou. Pod takovými střechami vzniká velký prostor, který místní lidé využívali při chovu bource morušového. Architektonický styl těchto vesniček se v Japonsku nazývá gaššó-zukuri (合掌造り).
Vzhledem k jedinečnosti gaššó-zukuri v Japonsku jsou od roku 1995 obě vesnice zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO.