Husajn ibn Alí al-Hášimí

Husajn bin Alí
král Hidžázu (od 1916) šarif a emír Mekky chalífa
Husajn bin Alí al-Hášimí
Doba vlády	1908 – 1924
Korunovace	1914 - prohlášen králem
Úplné jméno	Sayyid Husajn ibn Alí al-Hášimí
Tituly	král Hidžázu král všech Arabů šarif a emír Mekky chalífa (1924)
Narození	1854 Istanbul, Osmanská říše
Úmrtí	4. červen 1931 Ammán, Jordánsko
Pohřben	Jeruzalém
Předchůdce	Osmanská říše
Nástupce	Alí ibn Husajn
Manželky	Abdliya bint Abdullah Madiha Adila Khanmun
Potomci	Alí bin Husajn Abdalláh I. Fajsal I. Zeid bin Husajn
Dynastie	Hášimovci
Příbuzní	Muhammad ibn Abd al-Mu'in (děd) Awn ar-Rafiq (strýc z otcovy strany) Ghazi I. (vnuk) Talal I. Jordánský (vnuk) Alíja bint Alí (vnučka) Abd ul-Ilah (vnuk) Azza Irácká (vnučka) Princess Rajiha of Iraq (vnučka) Princess Badiya of Hejaz (vnučka) Abdiya bint Ali (vnučka) Princess Jalila of Hejaz (vnučka) Naif bin Abdullah (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husajn bin Alí al-Hášimí (arabsky: حسین بن علی; Ḥusayn bin Ali) byl v letech 1916 až 1924 králem Hidžázu, předtím v letech 1908 až 1916 šarifem a emírem Mekky, centra Hidžázu. Pocházel z dynastie Hášimovců, jejíž byl až do své smrti hlavou a zároveň zakladatelem moderní éry dynastie. Za první světové války se spojil s Brity a v roce 1916 zahájil Brity připravené arabské povstání proti Osmanské říši. V roce 1916 byl za podpory Britů uznán králem Hidžázu, jemuž do té doby vládl pod suverenitou Osmanské říše jako šarif a emír Mekky. Sám se také prohlásil králem všech Arabů (malik bilad-al-Arab), ale nezískal širší uznání. V roce 1924 po zrušení chalífátu v Turecku se prohlásil chalífou, nebyl však uznán ostatními sunnitsko-muslimskými vládci. V roce 1924 abdikoval ve prospěch nejstaršího syna Alího. V roce 1925, když Hidžáz dobyl s podporou wahhábovců sultán Nadždu Abd al-Azíz Saúd, což byl hlavní rival Husajna a Hášimovců, odešel Husajn se synem Alím do exilu do Zajordánska, kde vládl jeho syn, emír Abdalláh I. Tam také v roce 1931 zemřel.

Husajn bin Alí al-Hášimí měl celkem 3 ženy a s nimi 5 synů a 2 dcery. Jeho syny se rod rozdělil do 3 větví, které vládly v Hidžázu, Iráku, dočasně Sýrii a Jordánsku, v kterém vládnou dodnes.

S první ženou Abdliya bin Abdullah měl 3 syny a dceru:

• Alí bin Husajn (1879–1935) – zdědil vládu nad Hidžázem, o který v roce 1925 přišel
• Abdalláh I. (1882–1951) – stal se emírem a později 1. králem Jordánska
• Fajsal I. (1885–1933) – byl zvolen králem Sýrie (o kterou přišel), ale stal se 1. králem Iráku
• Fátima bint Husajn

S druhou ženou Madiha měl dceru Sara bint Husajn.

S třetí ženou Adila Khanmun měl:

• Zeid bin Husajn (1898–1970) – irácký velvyslanec ve Spojeném království, po roce 1958 pretendent iráckého trůnu
• Sara bint Husajn

Dále měl Husajn ibn Alí syna Hassana, ale ten zemřel v dětském věku.

• velkostuha Řádu Leopoldova – Belgie
• řetěz Řádu Muhammada Alího – Egyptské království
• velkokříže Řádu čestné legie – Francie
• Řád Medžidie I. třídy – Osmanská říše
• Řád Osmanie I. třídy – Osmanská říše
• Medaile Imtiaz ve zlatě – Osmanská říše
• Medaile Imtiaz ve stříbře – Osmanská říše
• čestný rytíř velkokříže Řádu lázně – Spojené království
• velkostuha Řádu slávy – Tunisko, 29. října 1908

• Dějiny Arábie
• Arabské povstání, Bitva o Mekku
• Mešita Al-Husajní (Ammán)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Husajn ibn Alí al-Hášimí na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: -

Král Hidžázu 1916 – 1924

Nástupce: Alí ibn Husajn

Předchůdce: Abdulmecid II.

Chalífa 1924 – 1931

Nástupce: -