V tomto článku budeme hovořit o Arabské povstání a jeho dopadu na naši společnost. Arabské povstání je téma, které v posledních letech nabývá na aktuálnosti a probouzí zájem odborníků i laické veřejnosti. Jeho vliv pokrývá různé aspekty našeho každodenního života, od ekonomiky po kulturu, včetně politiky a technologie. Arabské povstání je téma, které nenechává nikoho lhostejným a které nadále vyvolává debaty a úvahy ve všech oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Arabské povstání a analyzujeme jeho význam v naší současné společnosti.
Arabské povstání | |||
---|---|---|---|
konflikt: První světová válka | |||
![]() Jednotky vzbouřenců s vlajkou Hidžázu | |||
Trvání | červen 1916 – říjen 1918 | ||
Místo | Hidžáz, Jordánsko, Sýrie, Osmanská říše | ||
Výsledek | Porážka Osmanské říše
| ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arabské povstání bylo vojenské povstání Arabů proti Osmanské říši během první světové války. Vzpouru s britskou a francouzskou podporou vedl emír Mekky, Husajn ibn Alí al-Hášimí, který 10. června 1916 vyhlásil samostatné království Hidžáz.[1] Cílem povstalců a britského plukovníka a rádce prince Fajsala, Thomase Edwarda Lawrence bylo vytvořit na středním východě jednotný arabský stát.[2] Britové tento záměr v úvodu povstání podpořili dopisem Henry McMahona, komisaře v Egyptě. Po válce a rozpadu Osmanské říše však došlo k rozdělení velké části jejího bývalého území obývaného Araby mezi britské a francouzské mandáty Palestina, Irák a Sýrie a Libanon.[3]