V tomto článku prozkoumáme širokou škálu nápadů a konceptů souvisejících s Humpolecká vrchovina. Od svého vzniku až po současné aplikace je Humpolecká vrchovina předmětem zájmu a diskusí v různých oblastech. Budeme analyzovat jeho význam v současné společnosti a také jeho vliv na rozvoj různých oborů. Prostřednictvím výzkumu a rozhovorů s odborníky se budeme snažit osvětlit nejdůležitější aspekty související s Humpolecká vrchovina a poskytnout našim čtenářům úplnější a hlubší pohled na toto téma.
Humpolecká vrchovina | |
---|---|
Křemešník | |
Nejvyšší bod | 769 m n. m. (Křemešník) |
Rozloha | 577 km² |
Nadřazená jednotka | Křemešnická vrchovina |
Sousední jednotky | Pacovská pahorkatina, Želivská pahorkatina, Světelská pahorkatina, Havlíčkobrodská pahorkatina, Jihlavsko-sázavská brázda, Brtnická vrchovina[1] |
Podřazené jednotky | Melechovská vrchovina, Humpolecká kotlina, Herálecká vrchovina, Jeníkovská vrchovina, Vyskytenská pahorkatina, Čeřínek, Křemešník |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Horniny | žula |
Souřadnice | 49°24′11″ s. š., 15°19′44″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIC-1D |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Humpolecká vrchovina je geomorfologický podcelek Křemešnické vrchoviny, jejíž východní část tvoří. Plochou vrchovinu tvoří žuly a jejich plášť. Střední výška činí 580,2 m. V severní části se nacházejí dva hřbety – hrásti, mezi nimiž leží Humpolecká kotlina. Jižní část má pahorkatinný reliéf, nad nějž vystupují hrásti Křemešníku (769 m) a Čeřínku (762 m).[2] Pro žulové oblasti jsou typické formy zvětrávání a odnosu žuly, kryogenní tvary (kryoplanační terasy).[3]